HESLO NA ROK 2009 |
Komentář
k Heslu od dona Pacuala
Cháveze Villanuevy hlavního
představeného
SDB přeložila
Sr.
Michaela Pitterová, FMA
Poznámka k českému překladu – MGS a SHM
Salesiánské mládežnické hnutí (Movimento giovanile salesiano – MGS) je hnutí, které sjednocuje různé skupiny a sdružení (asociace) hlásící se k salesiánské spiritualitě a k salesiánskému výchovnému poslání.
MGS vznikalo v 60. letech na Sicilii a v některých zemích Jižní Ameriky. Na Sicílii se mladí lidé z oratoří rozhodli setkávat se, aby sdíleli vlastní salesiánské zkušenosti a společně rostli a formovali se ve stylu Dona Boska jako muži a ženy, jako angažovaní laici a jako vychovatelé. Díky tomu se uskutečnil první regionální kongres MOGS (Hnutí salesiánských mládežnických oratoří). Na pátém kongresu v roce 1968 se z něho stalo MGS (Movimento giovanile salesiano – Salesiánské mládežnické hnutí), protože po prvních setkáních se začala účastnit také mládež nejen z oratoří, ale ze všech výchovných prostředí a různých sdružení salesiánů a Dcer Marie Pomocnice. V roce 1988 u příležitosti oslav stého výročí úmrtí Dona Boska hlavní představený don Viganò během setkání mládeže pocházející ze všech salesiánských domů světa úředně prohlásil, že byli součástí světového Salesiánského mládežnického hnutí. Organizační struktury vznikají v Itálii v roce 1995, když po národním setkání dozrálo vědomí stát se součástí jednoho velkého hnutí.
MGS se účastní mladí i dospělí, laici a zasvěcení, kteří sdílejí salesiánskou spiritualitu mládeže, která má v Donu Boskovi otce a učitele. Je to realita otevřená všem dětem a mladým lidem, kteří tím, že prožívají salesiánský styl ve své každodennosti a komunitní zkušenosti, se nechávají zapojit do výchovné cesty lidské a křesťanské formace, která ústí do konkrétního závazku animace a služby „mladí pro mladé“.
Organizační struktura MGS, i když minimální, počítá s orgánem národního shromáždění (národní rada), která je složena z národního koordinátora (laika), delegáta z řad salesiánů, delegátky salesiánek, reprezentantů regionálních MGS a reprezentantů různých sdružení s přívlastkem „salesiánský“ (PGS – sportovní organizace, TGS – turistická organizace, VIS a VIDES – organizace volontariátu apod.).
MGS podporuje: * výchovu mládeže, * formaci animátorů prostřednictvím kongresů a sjezdů také na úrovni světové, * projekty rozvoje pro komunity mladých v těžkostech.
HNUTÍ: protože přináležitost mladých, kteří se hlásí k duchu Dona Boska, není na základě nějaké „průkazky“. Jednotlivé osoby přináležející k nějaké skupině či k nějakému sdružení, které se dovolávají salesiánské mládežnické spirituality, ve svém důsledku patří k MGS.
MLÁDEŽNICKÉ: ani ne tak kvůli tomu, že je tvořeno chlapci, děvčaty a mladými lidmi, ale především kvůli stylu a způsobu animace a angažovanosti, které toto hnutí charakterizují. „Mějte rádi, co mají rádi mladí, aby mladí mohli mít rádi, co máte rádi vy,“ je ponaučení Dona Boska, který nás doprovází být mladými pro mladé.
SALESIÁNSKÉ: protože se odvozuje od zkušenosti Dona Boska a Matky Mazzarellové a přivádí mladé k tomu, aby prožívali salesiánskou mládežnickou spiritualitu. Salesiáni, salesiánky a ostatní členové Salesiánské rodiny jim pomáhají růst v každodenním životě, propojují je a sdílejí s nimi cestu, která má za cíl svatost.
Salesiánské hnutí mládeže, o. s. (SHM) je křesťanské občanské sdružení dětí a mládeže s celostátní působností v ČR. Posláním je výchova dětí a mladých lidí. Činnost organizace od roku 1991 vychází z výchovných principů preventivního systému a je inspirovaná životem sv. Jana Boska. Zahrnuje sportovní, kulturní, vzdělávací aktivity – kroužky, oratoře, turnaje, besídky, festivaly, semináře, výlety, tábory… SHM je od roku 2004 organizací uznanou MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží. V současné době má SHM ve 30 klubech přes dva a půl tisíce členů. Více www.shm.cz.
Do pojetí MGS patří tedy nejen SHM, ale i animátoři ze středisek, SKM, společenství mládeže našich farností, hnutí Starých pák, formační týdny pro mládež, misijní dobrovolníci atd.
HESLO NA ROK 2009
150. výročí založení salesiánské kongregace
Salesiánská rodina včera a dnes:
semeno se stalo stromem a strom lesem
„Království nebeské je jako hořčičné zrno, které člověk zaseje na svém poli; je sice menší, než všecka semena, ale když vyroste, je větší, než ostatní byliny a je z něho strom, takže přilétají ptáci a hnízdí v jeho větvích.“ (Mt 13,31-32)
Milí bratři a sestry ze Salesiánské rodiny,
zdravím vás se srdcem Dona Boska, z jehož horlivosti a pastorační lásky se zrodila naše duchovní a apoštolská rodina. My jsme to nejhezčí a nejplodnější z jeho bezvýhradného odevzdání se Bohu a z jeho plného zapálení (passione) pro to, aby viděl mladé, zvláště ty nejchudší, potřebné a rizikové, dojít plnosti života v Kristu.
Po velmi podnětných a zavazujících heslech posledních tří let jsem zde, abych vám předložil další ještě naléhavější, náročnější a slibnější. Týká se naší identity a poslání. Na něm zavisí naše viditelnější přítomnost v církvi i ve společnosti a větší účinnost toho, co děláme, když odpovídáme na velké výzvy dnešního světa.
Rok 2009 nám má pomoci, aby se stále více uskutečňoval záměr Dona Boska, že k výchově mladých je potřeba velká síť osob, které se jim věnují, a rozhodná synergie těchto osob, abychom dosáhli cílů, které mladí očekávají, a abychom byli významní i ve společnosti. Proto od vás jménem Dona Boska žádám:
USILUJME O TO, ABY SE SALESIÁNSKÁ RODINA
STALA ŠIROKÝM HNUTÍM OSOB PRO SPÁSU MLÁDEŽE
Dvě souběžné události
Dvě události ospravedlňují volbu Hesla na rok 2009: 150. výročí založení Salesiánské kongregace a příprava dvoustého výročí narození Dona Boska (1815–2015). Oslavou prvního začínáme přípravu na druhé. Připomínáme si tak výzvu Jana Pavla II. při Jubileu r. 2000: „Každá řeholní rodina prožije dobře Jubileum, když se s čistým srdcem vrátí k duchu Zakladatele!“
Pro nás tedy tato jubilejní oslava znamená obnovenou a tvořivou věrnost Donu Boskovi, jeho spiritualitě, jeho poslání. Bude to „salesiánský Svatý rok“, během něhož jsme voláni znovu radostně prožít a s nadšením předávat zkušenosti života, způsoby činnosti, rysy ducha, které vedly Dona Boska a Matku Mazzarello, jako první z mnoha dalších, ke svatosti.
V tomto směru nemohu nepřipomenout zkušenost Dona Boska. Nejdříve se sám tělem i duší zasvětil spáse mladých, které viděl opuštěné na ulicích. Pak pozval některé, aby s ním sdíleli jeho apoštolskou práci, a inicioval tak první formu „Salesiánské rodiny“. Když však viděl, že ho mnozí opouštěli a že zůstal sám, nebo téměř sám, shromáždil okolo sebe skupinu mladých a vychovával je, aby spolu s ním vytvořili řeholní rodinu. Tak se zrodili salesiáni. Později přišly další různě strukturované skupiny se stejnými apoštolskými cíli. Tato rychlá zmínka o „historickém“ vývoji objasňuje, co je Salesiánská rodina a jaký je její vztah k základnímu jádru, zasvěceným osobám – SDB a FMA – jejichž srdcem a hnací silou, tak jako ostatně celé Salesiánské rodiny, je nasazení (passione) „Da mihi animas, cetera tolle“. V něm je obsažen duch, který musí charakterizovat všechny členy i skupiny Salesiánské rodiny.
Zdá se mi přirozené, že čím úplnější je zasvěcení, tím větší je zodpovědnost za animaci. Toto přesvědčení nám potvrdil Svatý otec Benedikt XVI. 31. března 2008 v promluvě při audienci pro členy kapituly: „Don Bosco chtěl, aby pokračování jeho charsimatu v církvi bylo zajištěno rozhodnutím pro zasvěcený život. I dnes salesiánské hnutí může růst ve věrnosti, pouze když v jeho středu zůstane silné a živé jádro zasvěcených osob.“
1 |
▲back to top |
1.1 Salesiánská rodina včera |
▲back to top |
150. výročí založení salesiánské kongregace je vhodnou příležitostí k zamyšlení se nad původní představou Dona Boska a nad konkrétním založením prvotních skupin, které on sám podnítil a rozvinul: Salesiáni Dona Boska, Dcery Panny Marie Pomocnice, Sdružení salesiánů spolupracovníků a Sdružení ctitelů Panny Marie Pomocnice.
Když vyjdu z podobenství, které Ježíš použil k vysvětlení dynamismu Božího království, troufnu si říci, že semeno zasazené Donem Boskem vyrostlo natolik, že se stalo košatým a silným stromem, skutečným Božím darem pro církev a pro svět. Salesiánská rodina skutečně prožila opravdové jaro. K původním skupinám se pod vedením Ducha svatého připojily další, které svým specifickým povoláním obohatily společenství a rozšířily salesiánské poslání.
Dnes je všem zřejmé, jak se Rodina rozrostla, rozmnožila se vykonaná práce i ta, o níž teprve sníme. Nesmírně se rozšířilo pole působnosti ve prospěch mnoha mladých i dospělých. Za to jsme vděční Pánu a uvědomujeme si, že máme větší zodpovědnost. To proto, že povolání Salesiánské rodiny je, jako každé jiné povolání, ve službě poslání, v našem případě spásy mládeže, především té nejchudší, opuštěné a ohrožené.
2 1.1. Charismatické „semínko“ |
▲back to top |
Duch, mentalita, pastorační zkušenosti, pohled na svět a na církev přivedly Dona Boska k několika přesvědčením a příslušným iniciativám:
Univerzální poslání Církve spasit celého člověka a všechny lidi, které je potřeba solidárně přijmout. V tomto poslání se jeho synové a následovníci musí vyznačovat tím, že dávají přednost mládeži, chudým lidem a neevangelizovaným národům.
Prospěšnost, až naléhavost a neodkladná nutnost sjednotit se duchovně a spojit se operativně při akcích odpovídajících výše zmíněnému cíli.
Možnost, aby to, co bylo darováno jemu, bylo prožíváno v různých životních stavech; spojením „dobrých lidí“ se tak přispívá k velkému poslání církve typicky salesiánskými „prioritami“.
Založení prvních skupin, které duchovně spojuje zkušenost oratoře chápaná jako poslání, styl, metoda a duch. Tyto skupiny mají:
různou vazbu na Salesiánskou kongregaci (původní jádro),
různé typy organizace,
různou úroveň veřejné „křesťanské“ angažovanosti, která je podmínkou členství.
Historická funkce SDB, FMA, ASC.
3 1.2. Semínko pod sněhem: tichý růst |
▲back to top |
Tyto intuice se vyvíjely v souladu s chápáním, které následovníci Dona Boska mohli mít v kontextu určitého pohledu na církev a život v ní. Tento vývoj je patrný:
v trvání a šíření skupin založených Donem Boskem;
v pravidelných aktualizacích a revizích organizačních i duchovních prvků;
ve významu živých vztahů, které tyto skupiny mezi sebou udržují.
Mezitím v různých světadílech vznikaly další skupiny s obdobnými rysy, protože je zakládali salesiáni.
Mezi nimi nepochybně vyniká skupina Volontárií Dona Boska, která je převedením salesiánského ducha do zasvěcené sekulárnosti, což bylo novinkou i v církvi.
Nové podmínky vytvořené 2. vatikánským koncilem (církev společenství, obnovení institutů zasvěceného života, návrat k původnímu charismatu, vyniknutí laikátu) vedly k objevení a zdůraznění charakteru charismatické „rodiny“, který mohla mít struktura vzniklých skupin. Vedly také k formulaci operativních linií vedoucích tímto směrem: komunikace mezi skupinami, projevy společenství, animační role salesiánů, hlavní představený jako významný spojovací činitel, společné prvky spirituality.
Tato nová mentalita nicméně musí ještě přejít z papíru do života každé skupiny i každého jednotlivého člena těchto skupin, aby byla Salesiánská rodina prožívána jako rozměr povolání. „Bez vás to nejsme my!“
4 1.3. Strom a les: vydatný rozvoj |
▲back to top |
Některé skutečnosti doprovázely a napomáhaly rozvoji Rodiny:
Některé skupiny, které vznikly po smrti Dona Boska, formálně požádaly o příslušnost k Salesiánské rodině a ta jim byla veřejně přiznána. Dnes je celkem 23 oficiálně uznaných skupin:
Společnost svatého Františka Saleského (Salesiáni Dona Boska)
Institut Dcer Panny Marie Pomocnice
Sdružení salesiánů spolupracovníků
Sdružení Panny Marie Pomocnice
Sdružení bývalých žáků a bývalých žákyň Dona Boska
Sdružení bývalých žákyň a bývalých žáků Dcer Panny Marie Pomocnice
Institut Volontárií Dona Boska
Dcery Nejsvětějších Srdcí Ježíšova a Mariina
Salesiánky oblátky Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
Apoštolky Svaté Rodiny
Sestry Milosrdné lásky z Miyazaki
Sestry Misionářky Panny Marie Pomocnice
Dcery Božského Spasitele
Služebnice Neposkvrněného Srdce Mariina
Sestry dospívajícího Ježíše
Sdružení salesiánských dam
Volontéři s Donem Boskem
Sestry katechetky Neposkvrněné Panny Marie Pomocnice
Sestry majestátu Panny Marie Neposkvrněné
Svědci Vzkříšeného 2000
Kongregace sv. Archanděla Michaela
Kongregace sester Vzkříšení
Kongregace sester hlasatelek Páně
Vznikly i další skupiny, které čekají na to, až dozrají podmínky k formálnímu uznání za členy Salesiánské rodiny; mezitím se připravuje terén, v němž by se mohly projevit ještě i další skupiny.
Salesiánská rodina hojně reflektovala svoji identitu (srov. ACG 358), ohledně prvků týkajících se její soudržnosti a jednoty, ohledně organizace pro komunikaci (srov. Charta společenství a Charta poslání).
Každá skupina hledala svoji konsolidaci vytvořením Stanov a Pravidel života, směrnic pro formaci členů, shrnutím své specifické salesiánské spirituality a snahou o zlepšení organizace a nalezení cest nebo příležitostí k růstu a rozvoji.
Vynaložilo se společné úsilí pro prohloubení možností a definování způsobů společenství mezi všemi; užitečným východiskem k tomu byla nejdříve Charta společenství a pak Charta poslání, které je třeba nadále šířit, studovat, uskutečňovat.
4.1 Ve třetím tisíciletí: dnešek a zítřek |
▲back to top |
5 2.1. Na cestě společenství |
▲back to top |
Církev vstoupila do nové fáze společenství vytyčené kontinentálními synodami i univerzální církví, ekumenickým dialogem, mezináboženským hnutím, globalizovanou solidaritou, úsilím o smíření.
Toto společenství se vyznačuje následujícími znaky:
návratem k základům,
větším rozšířením,
přiměřenějším pochopením jeho podmínek,
větší viditelností,
větším apoštolským a misijním zaměřením působnosti,
svým vztahem k poslání: „Společenství plodí společenství a ze své podstaty se utváří jako misijní společenství“ (ChL 32).
I když je naše Rodina převážně apoštolská, právě proto, že je rodinou, má nutně své kořeny v tajemství Trojice, která je původem, vzorem a cílem každé rodiny. Když kontemplujeme Boha-Lásku, Boha-Společenství, Boha-Rodinu chápeme, co pro nás znamená poslání („být znameními a nositeli Boží lásky“), spiritualita společenství, být rodinou.
Otec je pro nás poukázáním na široké srdce. Proto se jako členové a skupiny Salesiánské rodiny přijímáme a poznáváme jako bratři a sestry, muži a ženy, které on miluje, které on osobně povolal, abychom pracovali na jeho poli se stejným cílem. Omezenost lidského srdce může ke škodě Království stavět bariéry, vytvářet odstup a rozdělení, hledat – jako mezi apoštoly – první místo. Někdy jsou to naše obavy nebo výhrady k jednotě s druhými jako takové, které mají podobné účinky. Mít srdce takové jako Otec znamená opravdovou a hlubokou náklonnost k mladým a k těm, kteří pro ně vydávají svůj život. Tato náklonnost se projevuje srdečností, oceňováním všech a každého zvlášť, vděčností za to, co každý může a dokáže dát.
Duch Svatý nám ukazuje další postoj potřebný k vytváření rodiny: vděčné a radostné přijímání rozdílnosti. Projevem Ducha je mnohost jazyků, odlišná charismata, různé údy jednoho těla. Jsou to miliardy lidí, každý zformovaný jednotlivě jako Boží dítě. Duch se neopakuje, nevyrábí sériově.
Don Bosco byl učitelem toho, jak dát vyniknout jednotě v různosti typů a povah, podmínek a schopností. V jeho době tato vnímavost nebyla tak běžná. Naopak dnes je rozdílnost výchovnou a pastorační výzvou pro lidské soužití, pro svědectví církve i pro Salesiánskou rodinu.
Rozdílnost znamená množství vztahů, rozmanitost sil, úrodnost polí a tudíž neomezenou plodnost. Jak jedinečnou příležitost k dialogu, k výměně duchovních a výchovných zkušeností mohou v Salesiánské rodině nabídnout muži a ženy, zasvěcení i sekulární, kněží a laici, ve svém zvláštním postavení manželů, manželek a dětí, mladých, dospělých a starých, dělníků, odborníků nebo studentů, lidí nejrůznějších národů a kultur, v plnosti sil nebo ve zkoušce nemoci, svatí a hříšníci!
Samozřejmě, že jednota mezi těmi, kteří jsou rozdílní, není ničím přirozeným; ale právě proto, abychom měli sílu překonat pud sebepotvrzení, se Ježíš modlil: „Ať jsou jedno!“ (srov. Jan 17,11).
Ježíš, Pán a Syn, který se stal naším společníkem na cestě, který smiřuje všechny věci – ty, které jsou na nebi, jako ty, které jsou na zemi (srov. Ko 1,20) – a shrnuje je v Bohu, nám ukazuje třetí postoj: vůli jít společně k sdílenému cíli, situovat se spolu do Království, které není nijak nadpozemkým prostorem; vytvářet rozpoznatelné společenství učedníků, které společně přijímá jeho poslání: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření“ (Mk 16, 15).
To jsou tedy tři postoje nutné pro růst ve společenství: široké srdce, přijímání rozdílnosti, vůle jít dohromady k sdílenému cíli.
6 2.2. Společenství v poslání a pro poslání |
▲back to top |
„Společenství plodí společenství a ze své podstaty se utváří jako misijní společenství.“ (ChL 32) Nyní ve třetím tisíciletí je naším hlavním cílem viditelněji vyjádřit společenství v poslání se zřetelem k následujícím kritériím:
Musí být v souladu s tím, co je od počátků neměnné a co odpovídá dosavadnímu vývoji Salesiánské rodiny:
Jedna věc zůstala neměnná jako cenné dědictví: plné nasazení (passione) pro výchovu, především nejchudších mladých lidí, kterým pomáháme, aby si uvědomili svou osobní důstojnost, hodnotu a možnosti, které jejich život má pro Boha a pro svět.
„Da mihi animas!“ Je to motto Dona Boska, které si přisvojujeme! Díváme se na mladé, na jejich duchovní rozměr, a jim se chceme věnovat, abychom v nich probudili povolání být Božími dětmi a pomáhat jim ho realizovat. Držíme se přitom preventivního systému, tj. působíme prostřednictvím rozumu, náboženství a laskavosti.
To vyžaduje odputání se od všeho, co nás může odvádět od odevzdání se Bohu a mladým. To je význam „cetera tolle“, druhé částí našeho motta.
Musí odpovídat podmínkám dnešního světa:
Svět sjednocený prostřednictvím komunikace, charakterizovaný složitostí, transverzálním charakterem mnoha „příčin“, možností sítí, nabízí nové podmínky pro křesťanské a výchovné poslání, pro poslání zaměřené na povznesení druhých a na mladé.
Salesiánská rodina se bude společně snažit, aby její přítomnost ve společnosti byla hodnotná a výchovné působení mělo dopad: je zde problematika mládeže, je třeba ochraňovat život, existuje chudoba v různých projevech, nad níž je třeba zvítězit; je tu mír, který je třeba prosazovat; jsou tu deklarovaná lidská práva, která je zapotřebí uvést do života; je tu Ježíš, kterého je potřeba dávat poznat.
Jako plod posledních Hesel:
Hesla těchto posledních tří let upozornila na krizi výchovy, nasazení ve prospěch rodiny, podporu života, přednostní volbu chudých, globalizovanou solidaritu, novou evangelizaci.
Tato nová fáze Salesiánské rodiny se bude vyznačovat vroucí a horlivou láskou, plnou fantazie a velkorysosti: tou, která učinila z Dona Boska obraz Ježíše Dobrého pastýře, kterého mohli mladí a prostí lidé jeho doby rozpoznat. My, Salesiánská rodina, jsme dnes, v 21. století, povoláni utvářet své srdce, chudé a někdy i hříšné, podle srdce Ježíšova, v němž se Bůh ukázal světu jako ten, který dává život, aby člověk byl šťastný a měl život v hojnosti (srov. Jan 10,10).
7 2.3. Některé požadavky, abychom mohli pokračovat v cestě |
▲back to top |
Okamžitě vyvstávají některé požadavky pro to, abychom mohli pokračovat na cestě růstu a dosáhli cíle společenství v poslání, který jsme si předsevzali:
Prohloubit možná společná pole a praktické znaky poslání, abychom ho lépe pochopili.
To všechno vyžaduje společně se dívat, zamýšlet se, vést dialog, studovat a modlit se, abychom našli cestu, kterou máme jít v duchu společenství. Je to znamení lásky, kterou mladí očekávají a jejíž účinek a prospěch jistě pocítí.
Dát znovu do středu spiritualitu jako podnět společenství pro poslání, v souladu s dobou církve a se situací dnešní náboženské zkušenosti; z toho vyplývá naléhavost formace členů a zapojení dalších.
Svatost: je pramenem a silou, odkud „čerpá rozsáhlé hnutí, ve kterém lidé různým způsobem usilují o spásu mládeže“ (Stanovy SDB 5): Salesiánská rodina. Nelze si myslet, že může být výsledkem třeba i dokonalé organizace nebo rafinovaných technik sdružování. Vzbudil ji Duch a žije z Ducha.
Tuto rodinu naléhavě vyzývám, aby si osvojila novou mentalitu, aby se považovala a vždy jednala jako hnutí, se silným duchem společenství (svornost), s pevnou vůlí jednat koordinovaně (jednota záměrů), se zralou schopností pracovat v síti (sjednocenost projektů). V Pravidlech pro salesiány spolupracovníky Don Bosco napsal: „V každé době se považovala za nutnou jednota mezi dobrými lidmi, aby si navzájem pomáhali konat dobro a oddalovat zlo... Když se slabé síly spojí, stávají se silnými, a jestliže se jeden provázek sám snadno přetrhne, je velmi obtížné přetrhnout tři spojené. Slabé síly, jsou-li spojené, stávají se silnými: Vis unita fortior, funiculus triplex difficile rumpitur.“ Nesmíme nikdy zapomenout, že nás založil světec sociální lásky, Don Bosco (srov. Deus Caritas Est č. 40), který si však byl vědom toho, že výchovně pastorační práce potřebuje spolupracující lásku, pro níž Duch Svatý vzbuzuje charismata.
Zajistit autonomii skupin co se týká jejich vlastního rozvoje, formace svých členů, apoštolátních podniků.
Pochopit a vyzkoušet konkrétní formy spolupráce: „myslet globálně, jednat lokálně“.
Prohloubit salesiánskou zkušenost, která se rozvíjí v laickém stavu.
7.1 Směrnice pro budoucnost |
▲back to top |
Plodem tohoto Hesla musí být viditelnější a také konkrétnější společné nasazení v poslání.
Je mnoho nabídek, které je třeba zvážit se zřetelem k vývoji života a určitých priorit. K tomu směřují Charta společenství a Charta poslání Salesiánské rodiny. Zatímco první z nich přesně vymezuje naše společné DNA, tj. prvky, které charakterizují naši salesiánskou charismatickou identitu, druhá uvádí záměry a směrnice. Cílem obou je v první řadě vytvořit vědomí, formovat mentalitu, dát vzniknout „kultuře Salesiánské rodiny“. Obě mají přivést každého člena jednotlivých skupin k tomu, aby cítil, že bez těch druhých není tím, kým má být. Mají tedy vyvolat rozmanité, mnohostranné a ne vždy institucionalizované formy společného působení. Přeji si, aby plodem tohoto Hesla byla Charta spirituality, o níž jsem již vícekrát mluvil. Spiritualita je základní motivací a nejsilnějším dynamismem nasazení každého člena Salesiánské rodiny. Je tím, co může zaručit větší účinnost i dopad výchovného a evangelizačního působení.
8 Společné působení v poslání |
▲back to top |
Odvolání se na Chartu společenství a Chartu poslání nám dává příležitost se zamyslet nad možnými podmínkami společného působení v poslání. Především musíme mít na mysli, že společné poslání již máme a že ho realizujeme. Je to poslání, které Duch Svatý podnítil a rozčlenil do různých služeb a iniciativ, různých způsobů působení, jejichž cíle, obsahy a metody jsou si však blízké, jak je to napsané ve stanovách, pravidlech či statutech různých skupin. Je to dílo Ducha Svatého, který dal ze salesiánského kmene vyrašit a vyrůst nové větvi se zvláštními charakteristikami. Z toho musíme pochopit, že první podmínkou společenství a společného poslání je, aby každá skupina s co největším možným úsilím uskutečňovala své vlastní povolání a poslání, které jí zaručí vitalitu s věrností a tvořivostí. Duch nás rozdělil na muže a ženy, zasvěcené a laiky, přítomné mezi mládeží, nemocnými, národy, které je třeba evangelizovat atd. Když bude každá skupina – v duchu a s cíli deklarovanými ve vlastním statutu a odpovídajícími salesiánské spiritualitě – naplňovat tento záměr, tak máme salesiánské poslání již splněné.
První velkou pomocí a nejlepším naplněním Charty společenství a Charty poslání je tedy vědomí komplementarity ve službě velkému poslání, na které musí navazovat otevřenost a ochota každé skupiny podporovat a posilovat společné poslání.
Naše doba však umožňuje a vyžaduje nové podoby společného poslání. Jak to zdůraznila Hesla posledních let, existují dnes transverzální problémy (rodina, život, výchova, práva dětí, problém míru, otázka ženy, ochrana přírody), v nichž se můžeme angažovat společně. Jedná se především o globální solidaritu, která se projevuje v různých formách a vyžaduje podporu, veřejná prohlášení, nátlak na organizace, které řídí život národů a světa. Jsou tu také nové možnosti vytváření sítí a komunikace, které vedou k různým formám zásahů a umožňují aktivovat společné působení, které dříve nebylo možné. Chceme využít dosud neprobádané možnosti salesiánského poslání, chopit se příležitostí, které nám naše doba nabízí, a skloubit získané schopnosti a inovační tvořivost.
Jsem přesvědčený, že Salesiánská rodina bude v církvi důvěryhodná a stane se pro mladé plodnou v oblasti pastorační a duchovní, i v oblasti povolání, pokud pro ně dokáže pracovat společně jako skutečné hnutí. Nesmíme zapomínat, že pro hnutí jsou charakteristické některé silné myšlenky a společný duch. Členové různých skupin se nacházejí v hnutí a jsou propojeni spíše v duchu a ve způsobech jednání než ve stanovách. Přináležitost k hnutí je spíše záležitostí života, než formality! Z této perspektivy je salesiánské hnutí mnohem širší než Salesiánská rodina, protože zahrnuje mladé, rodiče těch, s nimiž pracujeme, spolupracovníky, dobrovolníky a ty, kteří sympatizují se salesiánským dílem, dobrodince, i nekřesťany, jak tomu je v mnoha částech světa, především v Asii, ale nejenom. Jedná se o osoby, které se částečně podílejí na salesiánském poslání nebo charismatu. Jsou to „Přátelé Dona Boska“. Salesiánská rodina je uvnitř tohoto velkého hnutí jako jeho animující jádro.
9 Prostředky |
▲back to top |
S jakými prostředky počítáme?
Na prvním místě se zaměřujeme na formaci osob a posílení společenství nebo skupin.
Potřebujeme ale také vypracovat a osvojit si společnou charismatickou kulturu či mentalitu, k čemuž by měla sloužit Charta společenství a Charta poslání.
Organizační opora je jistě užitečná, ale má pouze podpůrnou hodnotu, a je potřeba, aby odpovídala konkrétním potřebám a situacím.
Nadále tedy věříme, že Salesiánská rodina je i dnes především charismatickou skutečností, jejímiž stěžejními zdroji jsou Duch a tvořivost; to vše je podepřené dostatečnou organizační strukturou.
Ohledně poslání je třeba zmínit ještě další aspekt. Říkáme, že jsme spoluodpovědní v poslání. Musíme však pamatovat na to, že poslání vztahující se k různým polím (územím, dimenzím), které má společné cíle a ducha, nutně neznamená spoluodpovědnost za každou jednotlivou iniciativu, za každé jednotlivé teritorium. Během postupného sestupování z celkového pohledu na poslání k jeho konrétní realizaci, je možné určit, zda je vhodná dvoustranná či třístranná spolupráce, aniž bychom se a priori upínali na nějakou předem utvořenou globální strukturu, která by vedla celek. Je pro nás výhodné mít jasný cíl a držet se běhu života a reality. V průběhu minulého šestiletí jsme se k tomu opakovaně vraceli, když jsme mluvili o tom, že je třeba myslet globálně a jednat lokálně, a dát tak silnou vitalitu buňkám, pak základním, středním a nakonec nejvyšším strukturám.
10 Některá pole spolupráce |
▲back to top |
10.1 Mladí |
▲back to top |
Všichni se různými iniciativami snažíme pracovat s co největším počtem mladých. Pozorujeme, že mezi mladými se zvlášť v této poslední době upevňují mládežnické skupiny, které chtějí jít cestou lidského růstu a víry podle preventivního systému, který – jak víme – není jen metodou, ale i způsobem chápání. V nich se formují lídři, kterým se říká animátoři, průvodci atd. Upevňuje se především Salesiánské mládežnické hnutí (MGS), do něhož se soustřeďují mládežnické skupiny, které se rodí a formují v Salesiánské rodině a chtějí být její součástí. To je možnost, která je nabídnuta všem. Dosud v animaci MGS existuje silná spolupráce mezi salesiány a Dcerami Panny Marie Pomocnice. Přeji si, aby se v budoucnu posílila i účast salesiánů spolupracovníků a bývalých žáků a aby se MGS podporovalo mezi jejich mládežnickými skupinami.
I toto je jedna z iniciativ, která byla dohodnuta mezi větvemi Salesiánské rodiny, které jsou si blíže a jsou více přítomné na poli mládeže. FMA a SDB mají dlouholetou zkušenost s mnoha již dlouho fungujícímí díly a animačními strukturami. Účast je však otevřená i pro všechny ostatní. Spoluúčast se realizuje na základě určitého programu vypracovaného zvlášť pro každé setkání či událost.
Pro skupiny mládeže je výhodné mít společný základ lidské formace, cesty víry a nabídky povolání, protože toto všechno realizuje výchovnou koncepci Dona Boska.
Již tedy existují formy společného působení a možnosti otevřít se i dalším v Salesiánském mládežnickém hnutí, u něhož je cítit světové povědomí. Při návštěvách Kongregace jsem viděl, jak poselství hlavního představeného, které každý rok posílám z Turína u příležitosti svátku Dona Boska, spojuje celosvětově skupiny přítomné v různých světadílech. Existuje tedy prostor mládeže, kde můžeme vychovávat mladé i pro budoucí společné působení a budoucí solidaritu.
To dokazuje i úspěch Světových dní mládeže, které i přes vzdálenosti a výlohy dokáží shromáždit mladé ze všech koutů světa, kteří patří k diecézním skupinám, ke skupinám animovaným řeholními instituty, hnutími, nebo kteří se jednoduše identifikují s tímto typem akcí.
10.2 Nabídka povolání |
▲back to top |
S tématem MGS je spojena nabídka povolání, orientace v povolání a naše svědectví. Víme, že Don Bosco, který si velmi vážil laiků, měl radost, když mohl dát církvi kněze a zasvěcené osoby. I když je pravda, že všichni mají stejnou důstojnost a stejné povolání ke svatosti, je zároveň i pravda, že v pozemské dynamice Božího království existují povolání, která zvlášť hýbou církevním společenstvím. Je tedy důležité, abychom byli i v tomto úkolu spojeni. Když naše skupiny nebo mladé vedeme po cestě lidské a křesťanské formace, předkládejme jim celou škálu povolání a zdůrazňujme i větší nároky „následování Krista“, které jsou vlastní právě některým specifickým povoláním.
Cílem skupin mládeže formovaných jednotlivými větvemi naší Rodiny není mít „chov kuřat“ pro vlastní sdružení. Naším cílem je křesťanská výchova a orientace mladého člověka v životě. Musíme umět působit tak, aby se k mladému člověku dostalo Kristovo volání, a ukázat mu, že v pozemské dynamice Království existují i povolání k většímu nasazení. Musíme být schopni probouzet v mladých lidech touhu po formaci a otevřenosti, nasměrovat je k povolání ke službě a k povoláním velkého významu (mezi tyto zařazuji i dobrovolnictví), všechno v realismu Království.
10.3 Misie |
▲back to top |
Třetí oblastí, v níž spolupracujeme a kterou současná solidarita a spolupráce mohou rozšířit, jsou misie. V posledních misionářských výpravách po boku řeholníků zesílila přítomnost laiků: jednotlivců, dvojic, a dokonce i celých rodin. Je pěkné připomenout, že uvnitř Salesiánské rodiny jsou skupiny, které svoje misijní poslání vyjadřují již svým názvem.
Misijní zaměření se však projevuje různými způsoby a různými aktivitami, především v této naší době, v níž se mluví o globalizované solidaritě. Existují nové možnosti misijního nasazení. Nabízí se možnost osobní přítomnosti, partnerství i různých forem podpory na dálku. Když vidím rozdíly mezi různými částmi světa, myslím na to, jak by bylo pěkné, kdyby existovala síť partnerství, jež by byla s to zprostředkovat zdroje odpovídající na různé potřeby; a tam, kde jsou k dispozici síly, aby byla otevřenost pro časově omezenou nebo i definitivní spolupráci. Toto vše ve fázi projektu a následně při jeho společné realizaci.
10.4 Bollettino Salesiano1 |
▲back to top |
Existuje další velmi důležitý sektor, kde již spolupracujeme: jedná se o pole komunikace v církvi i ve společnosti. Každá skupina má svůj nástroj pro vnitřní komunikaci, který pak distribuuje i vně skupiny. Existuje ovšem jeden časopis nebo nástroj, který reprezentuje nás všechny, a tím je „Bollettino Salesiano“ (Salesiánský magazín). Říkáme, že je to nástroj komunikace pro Salesiánskou rodinu, pro salesiánské hnutí i pro celé salesiánské mínění ve světě. Představuje pohled Rodiny na skutečnosti, které prožíváme, a otevírá světu okno do salesiánské reality.
Je pravda, že „Bollettino“ vydává a vede salesiánská kongregace. Bylo by však zbytečné a těžkopádné vytvořit velkou organizaci, která by reprezentovala všechny. Raději než „rozparcelovat“ stránky, což není vhodné, se v redakční radě dává stále větší prostor Salesiánské rodině a v časopise jsou představována naše prostředí. Z obrazu, který „Bollettino“ dokáže vytvořit, můžeme mít prospěch všichni.
11 Salesiánská přítomnost viditelná v církvi jako „hnutí“ |
▲back to top |
Bylo by zajímavé, kdybychom dokázali spolupracovat tak, abychom působili stále více jako hnutí, a stávali se tak viditelnými v společenském i církevním prostředí. Musíme překonat dvě nebezpečí, která nejsou nikterak imaginární: na jedné straně příliš zjevný protagonismus a na straně druhé neospravedlnitelná nezúčastněnost. Naše přítomnost v místní církvi by měla být naprosto jasně vnímána jako solidární s biskupem a s kněžími, než jako dílo velké propagandy o deklamovaném úspěchu. Měli bychom ukázat svou schopnost jednat ve prospěch některých záležitostí a ukazovat přitom, že tu nejsme sami pro sebe, ale pro církevní společenství, které tu je pro spásu světa.
12 Kultura Salesiánské rodiny |
▲back to top |
Aby se kultura Rodiny (tj. vize a mentalita společného působení) rozšířila do všech větví a do celého stromu, je nutné, aby si všichni členové jednotlivých skupin uvědomili, že patří do širokého hnutí osob, které se zrodilo z apoštolského srdce Dona Boska, a aby byli připraveni ke společnému koordinovanému působení, k mnohostranné, různorodé, pružné a přizpůsobivé spolupráci. Nesnažíme se o nějakou velkou organizaci, která by shora stanovovala nebo schvalovala, co se má dělat, ale o silný impuls spirituality, který by dokázal dát život buňkám a orgánům, aby pak samy vytvářely možné formy spolupráce.
Z tohoto hlediska se jako první úkol ukazuje, aby si všichni znovu přečetli „Chartu společenství“ a „Chartu poslání“. V nich se nacházejí velké myšlenky, které je třeba předávat, a velká rozhodnutí, která je třeba uskutečňovat.
Nicméně kromě studia těchto dokumentů bude užitečné, když různé skupiny prožijí společné chvíle, spiritualitu, bratrství, spolupráci. To pozvedne úroveň vzájemné důvěry, ocenění možností, které mají charisma a Rodina Dona Boska. Je třeba dosáhnout toho, aby svornost přešla ke shodě záměrů, ke spolupráci a spoluodpovědnosti za společné projekty v konkrétním místě, na poli společenském i církevním.
12.1 Návrhy pro konkretizaci Hesla |
▲back to top |
Zde jsou některé kroky, které vedou k tomu, aby se Salesiánská rodina stala skutečně širokým hnutím ve službě spásy mladých.
1. Spolupracovat na formaci a prohloubení charismatické mentality Salesiánské rodiny
Proto se budeme snažit:
aby se „Charta společenství“ a „Charta poslání“ staly předmětem studia pro každou skupinu Salesiánské rodiny, aby tak v každém jejím členu rostla kultura rodiny a povědomí hnutí;
sdílet závěry tohoto studia na místní a provinciální „radě“ Salesiánské rodiny a nakonec zvolit některé operativní směrnice ke sdílení a součinnosti ve službě salesiánského poslání ve svém teritoriu.
2. Podporovat společné úsilí
Ať různé skupiny Salesiánské rodiny přítomné v dané oblasti společně studují situaci dnešní mládeže, zvláště vzhledem k velkým výzvám života, chudoby v jejích nejrůznějších podobách, evangelizace, míru, lidských práv… a ať hledají:
cesty ke zlepšení již probíhajících iniciativ prostřednictvím větší spolupráce a práce v síti;
nové iniciativy, které je třeba podporovat skrze specifický přínos různých přítomných skupin.
3. Nástroj společenství: místní a provinciální rada Salesiánské rodiny
Dát větší význam místním radám a provinciální radě Salesiánské rodiny, hledat nejvhodnější formu jejich realizace, aby to nebyla jen příležitost ke sdílení nápadů a zkušeností, ale aby to byl především nástroj
ke společnému uvažování o výzvách pro poslání ve vlastním teritoriu a ke sdílení některých základních linií, v jejichž duchu každá skupina podle svých možností na výzvy odpovídá;
k hledání cest pružné spolupráce vhodně rozčleněné do výchovných a evangelizačních projektů, především ve službě mládeži.
4. Některé oblasti spolupráce a práce v síti, jež je třeba podpořit a rozvíjet
– Animace Salesiánského mládežnického hnutí (tj. v našich podmínkách animace všech skupin a sdružení dětí a mladých, jejich animátorů, dobrovolníků a zaměstnanců, kteří se hlásí k Donu Boskovi a salesiánskému odkazu – pozn. redakce)
podporou různých mládežnických skupin, animovaných Salesiánskou rodinou, úsilím zapojit se a mít podíl na Salesiánském mládežnickém hnutí;
zapojením se do doprovázení mládežnických skupin;
sdílením itineráře výchovy k víře ve formaci skupin, jenž jim pomůže objevit a přijmout své vlastní apoštolátní povolání v církvi a ve společnosti.
– Animace a podpora salesiánského sociálního a misijního volontariátu mezi mladými a dospělými jako salesiánská odpověď na velké výzvy dnešního světa mladých, zvláště nejchudších a ohrožených.
–Podpora kněžských, řeholních a laických povolání k zvláštnímu nasazení ve službě církvi a zvláště v Salesiánské rodině, prostřednictvím:
účasti na akcích zaměřených na orientaci v povolání pořádaných místní církví;
svědectví vlastního života, prožívaného jako povolání, a představování různých povolání v církvi a ve společnosti, zvláště pak v Salesiánské rodině;
zvláštní pozornosti věnované mladým a jejich doprovázení v rozvoji jejich partnerských vztahů prostřednictvím vhodných iniciativ;
podpory rodin a rodičů v jejich výchovném úsilí skrze podporu školy pro rodiče, manželských společenství atd.
12.2 Závěr |
▲back to top |
Končím modlitbou k Donu Boskovi, charismatickému otci celé Salesiánské rodiny, kterou složil don Egidio Viganò. Připadá mi nadmíru vhodná, protože je zaměřená na naše téma a je programatická. A jako obvykle následuje vyprávění, které obrazně vyjadřuje Heslo. Svatý Pavel, když mluvil o církvi, použil metaforu těla, které „je jedno, ale má mnoho údů, a všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho“ (1 Kor 12,12). Když jsem mluvil o Salesiánské rodině, dal jsem přednost tomu zdůraznit zároveň jednotu, k níž se vztahuje obraz těla, a život a dynamiku, která je vlastní hnutí, k čemuž jsem použil obraz lesa, i proto, abych se držel počátečního přirovnání k semenu, které se stane stromem a ke stromu, který se stane lesem.
Zde je tedy modlitba Salesiánské rodiny:
Svatý Jene Bosco,
otče a učiteli mládeže,
byl jsi poslušný darům Ducha svatého
a odkázal jsi Salesiánské rodině
poklad své přednostní lásky
k „malým a chudým“,
nauč nás, abychom pro ně
každý den byli znameními a nositeli Boží lásky
a rozvíjeli ve svých duších
vnímavost Krista Dobrého pastýře.
Vypros pro všechny členy své Rodiny
srdce naplněné dobrotou,
vytrvalost v práci,
moudrost v rozlišování,
odvahu vydávat svědectví,
smysl pro církev a misijní velkorysost.
Získej nám od Pána
milost věrnosti zvláštní smlouvě,
kterou s námi uzavřel,
a učiň, abychom pod vedením Panny Marie
s radostí šli spolu s mladými
po cestě, která vede k lásce.
Amen.
A zde je metaforické vyprávění:
12.3 SMRKY |
▲back to top |
Po úbočí hory se mrazivě neslo vlčí vytí. Jelen, který se klidně popásal na šťavnaté orosené trávě, se lekl a tryskem uháněl přes les.
Jelenovo mohutné paroží naráželo do větví a třáslo jimi. Jedna nafouknutá a zralá šiška se oddělila od větve smrku a kutálela se dolů po svahu, vyskočila na vyčnívající skalku a nakonec se zabořila do vlhké, slunci vystavené prolákliny.
Hrst semen byla vymrštěna ven ze svého pohodlného příbytku a rozptýlila se po povrchu.
„Hurá!“ Křičela semena jedním hlasem. „Přišla naše chvíle!“
„Vyšlo to! Nejsou tu veverky ani myši, jsme mimo nebezpečí.“
Začala nadšeně klíčit, aby naplnila poslání, které plálo v jejich malém srdci a které je úkolem každého stromu: držet nebe spojené se zemí. Proto stromy zapouštějí hluboké kořeny do země a vzpínají sukovité větve k nebi. Kdyby nebylo stromů, nebe by už dávno uletělo.
Semena se tedy začala zabydlovat v zemi. Brzy však objevila problémy s tím, že je jich tolik.
„Prosím tě, posuň se trochu!“
„Pozor! Vrazils mi klíček do oka!“
A tak podobně. Nicméně vzájemným narážením a šťoucháním si všechna semena našla své místečko ke klíčení.
Všechna kromě jednoho.
Jedno krásné a statné semeno jasně oznámilo svůj úmysl: „Připadáte mi jako tlupa neschopných hlupáků! Jste tak namačkaní, že si navzájem kradete půdu a rostete křiví a nedomrlí. Nechci s vámi mít nic společného. Samo se budu moci stát velkým, vznešeným a impozantním stromem. Samo!“
Za pomoci větru se semenu podařilo vzdálit od svých bratří a osamocené zapustilo kořeny na hřebenu hory.
Za nějaký čas se z něj zásluhou sněhu, deště a slunce stal nádherný mladý smrk, který čněl nad údolím, v němž se jeho bratři stali lesem nabízejícím stín a občerstvující odpočinek pocestným i horské zvěři.
I když nechyběly problémy.
„Nehýbej těmi větvemi! Shazuješ mi jehličí!“
„Kradeš mi slunce! Posuň se…“
„Přestaneš mi už konečně cuchat korunu?“
Smrk samotář se na ně díval s úsměškem a povýšeně. Měl všechno slunce pro sebe a místa kolik jen chtěl.
Avšak jedné noci na konci srpna hvězdy i měsíc zmizely za hradbou hrozivých mraků. Vítr svištěl a vířil ve stále prudších nárazech, až se na hoře rozpoutala pustošivá vichřice.
Smrky v lese se přitiskly jeden k druhému, třásly se, ale navzájem se chránily a podpíraly.
Když vichřice ustala, byly smrky vysílené dlouhým bojem, ale byly zacháněny.
Všechny kromě jednoho.
Z pyšného samotářského smrku nezůstalo víc než smutný roztříštěný pahýl na hřebenu hory.
Příštího jara sluneční paprsky hladily desítky křehkých výhonků, které večerní vánek s dojetím kolébal. Mezi větvemi smrků našlo útočiště a přestálo zimu mnoho ptáků a veverek a u kořenů statných kmenů vypučelo hodně rostlin a pestrobarevných květů.
Byl to dar, který vítr a déšť dal mimoděk hoře.
M ilí bratři a sestry, přátelé, přeji vám, aby byl rok 2009 naplněný milostí, a svěřuji vám úkol učinit ze Salesiánské rodiny skutečně široké a solidární hnutí osob pro spásu mladých.
S láskou, v Donu Boskovi
don Pascual Chávez Villanueva
hlavní představený
Poznámka k „Chartám“:
Charta společenství vyšla v češtině v roce 1998 pod názvem Průkaz totožnosti členů Salesiánské rodiny Dona Boska.
Charta společenství i Charta poslání jsou k dispozici u zodpovědných za jednotlivé složky Salesiánské rodiny nebo na www.sdb.cz.
1 Českou variantou je Salesiánský magazín.