„Pravím Hospodinu:

»Ty jsi můj Pán.

Bez tebe nemám štěstí.«“

LIST O ZASVĚCENÉM ŽIVOTĚ

V DNEŠNÍ DOBĚ

don Pascual Chávez Villanueva

přeložil: Ladislav Heryán

ACG 3828. 6. 2003

„Pravím Hospodinu:

»Ty jsi můj Pán. Bez tebe nemám štěstí.«“

(Ž 16/15,2)

8. června 2003

Slavnost seslání Ducha svatého

Drazí spolubratři,

podle tříměsíčního rytmu listů, které obvykle zasílám celé kongregaci, se s vámi chci znovu spojit na počátku letního zasedání hlavní rady. Činím to o Slavnosti seslání Ducha svatého, která oslavuje jeho vylití do večeřadla, v němž byli shromážděni Ježíšovi učedníci s Marií. Podle vyprávění Skutků apoštolů (srov. Sk 2,1-11) to byla událost, která hluboce zasáhla srdce každého z nich, právě „jako když se žene prudký vichr“. Duch svatý, jenž je silou, pomocí které Bůh zasahuje do dějin, je zahalil a „jako oheň“ je hluboce pronikl. Strach zmizel a uvolnil místo odvaze, lhostejnost předala své místo soucitu, uzavřenost se rozpustila teplem, egoismus nahradila láska. Církev tak začala svoji cestu dějinami. Přál bych si, aby Duch svatý jako vichr a oheň znovu zpřítomnil zkušenost Letnic v církvi i v naší drahé kongregaci, abychom se stali stále více přesvědčenými, odvážnými a věrohodnými svědky Ježíše a jeho evangelia.

V mém posledním listu jste našli zprávu o mých aktivitách prvního roku mé služby kongregaci; znáte mě proto nyní trochu lépe a jste informováni o tom, co dělá a o čem přemýšlí hlavní představený. Život se samozřejmě nezastaví; v posledních třech měsících jsem měl kalendář zaplněný velmi hustě: den na Borgo Ragazzi v Římě, duchovní cvičení ve Fatimě, návštěva portugalské provincie, cesta do Svaté země, průběžné setkání hlavní rady, návštěva ve Velké Británii, dny v Treviglio a Chiari, návštěva provincií Sicílie, Bilbao a Mnichov, den v Bonnu a Kolíně, návštěva veronské provincie, shromáždění Unie hlavních představených, návštěva adriatické provincie.

Mohu vám říct, že stále lépe poznávám realitu kongregace, její zdroje, problémy, výzvy, možnosti. Kromě toho si stále lépe uvědomuji svoji úlohu coby hlavního představeného. Je to velice krásné a náročné poslání, vůči kterému se co do potřeb a očekávání cítím nedostatečný. Cítím tedy potřebu vašeho pochopení a především vašich modliteb, abych se mohl – tak jak po tom toužím – stát otcovským, dalece vidoucím, věrným a dynamickým nástupcem Dona Boska.