Carta-comunione_cz :: Salesian Family

Expand document

Collapse document

Carta-comunione_cz

1 Pages 1-10

1.1 Page 1

1.2 Page 2

1.3 Page 3

1.4 Page 4

1.5 Page 5

1.6 Page 6

1.7 Page 7

1.8 Page 8

1.9 Page 9

1.10 Page 10

2 Pages 11-20

2.1 Page 11

2.2 Page 12

2.3 Page 13

2.4 Page 14

2.5 Page 15

2.6 Page 16

2.7 Page 17

2.8 Page 18

2.9 Page 19

2.10 Page 20

3 Pages 21-30

3.1 Page 21

3.2 Page 22

3.3 Page 23

3.4 Page 24

3.5 Page 25

3.6 Page 26

3.7 Page 27

3.8 Page 28

3.9 Page 29

3.10 Page 30

4 Pages 31-40

4.1 Page 31

4.2 Page 32

4.3 Page 33

4.4 Page 34

4.5 Page 35

4.6 Page 36

4.7 Page 37

4.8 Page 38

4.9 Page 39

4.10 Page 40

5 Pages 41-50

5.1 Page 41

5.2 Page 42

5.3 Page 43

5.4 Page 44

5.5 Page 45

5.6 Page 46

5.7 Page 47

5.8 Page 48

Carta-comunione_cz

1 Pages 1-10

▲back to top

1.1 Page 1

▲back to top

SALESIÁNSKÁ RODINA DONA BOSKA

CHARTA SPOLEČENSTVÍ

ČLENŮ SALESIÁNSKÉ RODINY

DONA BOSKA

dřívější překlad vyšel pod názvem

PRŮKAZ TOTOŽNOSTI

ČLENŮ SALESIÁNSKÉ RODINY

1.2 Page 2

▲back to top

1.3 Page 3

▲back to top

SALESIÁNSKÁ RODINA DONA BOSKA

CHARTA SPOLEČENSTVÍ

ČLENŮ SALESIÁNSKÉ RODINY

DONA BOSKA

dřívější překlad vyšel pod názvem

PRŮKAZ TOTOŽNOSTI

ČLENŮ SALESIÁNSKÉ RODINY

1.4 Page 4

▲back to top

„Charta společenství členů Salesiánské rodiny Dona Boska“ je základní text,

který obsahuje to, co nás identifikuje, charakterizuje a spojuje, že tolik skupin

a přece společně patříme do veliké Salesiánské rodiny roztroušené po světě.

Oficiálně byl představen 31. ledna 1995 hlavním představeným donem Egidio

Viganò.

Je ovocem práce reprezentantů jednotlivých skupin a jejich hlavních rad, koor-

dinované dikastériem pro Salesiánskou rodinu, která je na Pisaně v Římě.

Tato Charta je obohacena:

- o komentář spolehlivého průvodce pro čtenáře od hlavního rádce pro Sal e-

siánskou rodinu dona Antonia Martinelliho v Aktech hlavní rady č. 353,

červenec–září 1995 (viz strany 35nn.),

- o současný seznam skupin Salesiánské rodiny k 1. 1. 2009, s počtem členů,

zakladatelem, rokem a místem založení. Uvedeny jsou také skupiny, s ni-

miž byly navázány vztahy vzhledem k uznání přináležitosti k Salesiánské

rodině (str. 33 a 34).

Počet členů je převzat k 1. 1. 2009 z internetových stránek hlavního domu

www.sdb.org, seznam skupin pochází ze statistické publikace vydané u pří-

leţitosti 26. generální kapituly 2008.

Vydala Salesiánská provincie Praha v roce 2009

pro potřebu Salesiánské rodiny.

K českému překladu.

comunióne: V italském textu se vyskytuje celkem 35krát. Do češtiny překládáme většinou

jako společenství, blízký vztah, sjednocení… Význam tohoto slova je tedy širší než jediné

české slovo:

- něco, co je společné více osobám, co je společným vlastnictvím;

- vztah sympatie a porozumění s jinými osobami; dokonalý a niterný soulad názorů a

citů; úzký vztah s prostředím, ve kterém se žije, a s přírodou okolo;

- společenství těch, kteří přináleží k jednomu náboženskému vyznání…

1.5 Page 5

▲back to top

Drazí,

těší mě, ţe mohu představit skupinám salesiánské rodiny Dona Boska Chartu

společenství členů Salesiánské rodiny.

Je ovocem spolupráce mezi jednotlivými skupinami: byla to práce dlouhá ná-

ročná, .stanovit ty základní prvky, které vytvářejí jednotu v ducha Dona Boska.

Chtěli, jme začít od duše rodiny. Smysl pro příslušnost k ní ,se více neţ vnější-

mi pravidly ţiví vitalitou společného ducha, který ,sbliţuje všechny členy růz-

ných skupin.

Od. jednotlivce a.skupin se vyţaduje péče o ducha Valdocca a Mornese, pro-

hloubení a oţivení plodnosti duchovních intuicí našeho zakladatele.

Závazek společného hledání se neuzavírá dokumentem Charta společenství

členil Salesiánské rodiny. Chtěl bych naopak říci, ţe začíná dnes, aby vedl k

naplnění obzorů, které se tady a od této chvíle otevírají.

Ukáţu, jen na dva z nich.

Především pohotová vůle realizovat salesiánského ducha. Ţijeme v době, ve

které rychlá a neustálá změna vyţaduje posílení vnitřního člověka v apoš-

tolském stylu, abychom byli věrní v povolání k mládeţi a lidovým vrstvám. Mu-

síme přidat ten doplněk energie shůry, který zkušenost od nás vyţaduje. Kromě

toho jev Průkazu totoţnosti opakována a znovu probírána nutnost dosáhnout

institucionální konkretizace, která by zajistila rychlou a společnou cestu celé

Salesiánské rodiny, kamkoliv ji milost Páně postaví.

Malá znamení na úrovni místní, provinciální, národní a oblastní (jenom něko-

lik struktur bratrského společenství )se budou muset ještě rozvinout.

Ať se tedy znovu obnoví úsilí kaţdé skupiny Salesiánské rodiny, abychom nezů-

stali stát na započaté cestě.

Don Bosco má toho ještě mnoho, co můţe naučit všechny své děti. Pomocnice,

veliká učitelka na počátku a naše bezpečná průvodkyně, ať doprovází a podpí-

rá naše úsilí. Srdečný pozdrav od nástupce Dona Boska, který se .spolu s vámi

plný důvěry dívá na rozmach velikého dědictví zakladatele do třetího tisíciletí.

V Římě o slavnosti Dona Boska 31. ledna 1995

don Egidio Viganò

hlavní představený

1.6 Page 6

▲back to top

1.7 Page 7

▲back to top

ÚVOD

Salesiánská rodina Dona Boska

Vzdáváme díky Bohu, který koná podivuhodné věci ve svých svatých.

Myslet dnes na Salesiánskou rodinu znamená uznat jejím zakladatelem Dona

Boska. Proto mluvíme o Salesiánské rodině Dona Boska.

Jeho vztah k některým lidem a skupinám byl zvláštní a výsadní. S Piem IX.

sdílí námahy a naděje při zakládání Zbožné společnosti svatého Františka Sa-

leského, kterou chtěl mít také podle podoby lidské rodiny, která má Boha za

Otce, a rodiny církve, která má papeže za společného otce.

S matkou Mazzarelovou prožil Don Bosco duchovní a řeholní zkušenost,

která překvapuje prostředky připravenými Pánem; prozřetelnostní setkání a

světlo vzájemné intuice, která překonávala apoštolský kontext doby; autentic-

ká a plodná spolupráce při zakládání institutu Dcer Panny Marie Pomocnice.

S mnohými věřícími, angažujícími se pro dobro mládeže a pro upevnění víry

v lidových vrstvách, zakusil sílu a účinnost toho, co znamená pracovat společ-

ně, inspirovat se evangeliem a metodou Dobrého pastýře. Zrodili se tak Salesi-

ánští spolupracovníci.

Po více než sto letech od jeho smrti salesiánský prvek nepřestává udivovat tím,

jak se rozrůstal po stránce geografické, tak počtem skupin,. Každá z těchto

skupin se svou zvláštní originalitou dívá na Dona Boska jako na otce jedné

veliké duchovní rodiny.

Harmonická jednota charismatu zakladatele, pastorační láska a síla daru, který

udělil Duch svatý Donu Boskovi, zajišťují klima, prostředí růstu a podstatu

Salesiánské rodiny.

1.8 Page 8

▲back to top

KAPITOLA 1.

Milost společenství v Salesiánské rodině

1. Boží plán v plánu zakladatele

S duší plnou radosti a s pocity pokorné vděčnosti vyjadřujeme jistotu, že z Bo-

ží iniciativy a mateřským zásahem Panny Marie začal don Bosco v církvi

originální evangelní zkušenost. Duch svatý v něm zformoval srdce veliké

jako mořské pobřeží, učinil ho otcem a učitelem mnoha mladých lidí a zakla-

datelem rozsáhlé duchovní rodiny.

Pastorační láska, která nachází v Kristu, Dobrém pastýři, svůj pramen a

svůj model, byla pro Dona Boska kritériem života a činnosti, výchovnou a

evangelní inspirací, modlitbou a misionářským rozmachem.

Výraz Da mihi animas cetera tolle spojuje v jedno jeho lásku k Bohu a

k mladým lidem. Aby odpověděl na očekávání mladých lidí a lidových vrs-

tev své doby, založil Don Bosco salesiány, dcery Panny Marie Pomocnice a

salesiány spolupracovníky. Mnohé další apoštolské síly s jiným specific-

kým povoláním žijí jeho duchem a ve vzájemném společenství mezi sebou

a tak pokračují dnes v jeho vychovatelském a spásném díle.

Zrodila se tak, a ještě i dnes pokračuje, opravdová škola svatosti. Z Dona

Boska zakladatele čerpají následující zakladatelé nových skupin inspiraci a

orientaci, spiritualitu a pastorační metodologii. Skupiny žijí, střeží, prohlu-

bují a neustále rozvíjejí v souladu s tělem Kristovým v neustálém růstu,

zkušenost Ducha Svatého, kterou Don Bosco prožil a neustále předává

svým učedníkům.

2. Rozvoj duchovně apoštolské rodiny

Světec Don Bosco patří svou originalitou mezi zakladatele řeholních insti-

tutů v církvi. Jeho život se stává historií, jeho pravidla duchem, jeho sva-

tost typem a modelem. S živou vděčností Bohu vyznáváme, že počáteční

pramen se stal potůčkem, řekou. Don Bosco snil o poslání mezi mladými a

v lidových vrstvách v mnoha rozměrech a orientoval síly těch, kteří se po-

díleli na jeho výchovném a spásném plánu, v široké hnutí.

Podivuhodná plodnost Salesiánské rodiny, významný jev neustálé vitality

církve. nám o tom dává svědectví. Salesiánská rodina Dona Boska je tvo-

řena třemi hlavními skupinami (salesiány SDB, salesiánkami FMA a sale-

siány spolupracovníky ASC), jejichž založení sám Don Bosco věnoval

čas, energii, formační a organizační úsilí, aby vytvářely nosné jádro jeho

díla, a dalšími početnými skupinami.

1.9 Page 9

▲back to top

U něho mělo počátek také Sdružení Panny Marie Pomocnice. K němu jed-

noho svátečního a radostného dne přišlo poselství Sdružení bývalých cho-

vanců. Stejně jako u velkých řeholních řádů, nacházíme v počáteční cha-

rismatické zkušenosti Dona Boska možnosti dalšího růstu a rozvoje.

Vědomí duchovní příbuznosti a společné apoštolské zodpovědnosti vytvo-

řilo vztahy a bratrské sdílení mezi skupinami a jejich originální přítomnost

v církvi mezi mladými lidmi, zvláště potřebnými.

3. Bohatství vzájemného společenství

Salesiánská rodina je dnes složena z mnoha skupin. Tyto skupiny tvoří je-

den vitální organismus, a to také vysvětluje soulad každé skupiny s jinými i

rozdíly mezi nimi.

Tyto skupiny v jednom společenství tak především zintenzivňují účinnost

svědectví a hlásání evangelia, pronikání ducha blahoslavenství do světa a

výchovnou lásku k nejpotřebnějším se stávají přesvědčivějšími. Kromě

toho činí pastorační lásku živější, pomáhají všem spolupůsobit a podporují

výchovnou a spásnou snahu u mladých lidí a lidových vrstev. Nakonec

prohlubují charakteristické rysy každé skupiny, a umožňují tak růst identity

ve společenství.

Naše krátké dějiny rodiny Dona Boska nás přesvědčují, že bez společenství

by existovalo reálné nebezpečí, že původní plán zakladatele ochudíme nebo

mu budeme nevěrní.

„Bez vás už nejsme my“, toto může být zavazující slovo, které každá sku-

pina musí vzít za své a znovu ho vyjádřit v každodenní praxi.

Don Bosco se zdá být ovládán sjednocující touhou, vyplývající z výrazu vis

unita fortior (sjednocená síla je silnější), ve kterém se odráží moudrá myš-

lenka jeho řeholního dědictví: myšlenka jediné rodiny podle obrazu a po-

doby lidské rodiny, která má Boha za otce, a rodiny církevní, která má pa-

peže za společného otce.

Žádná skupina nebyla v představě Dona Boska ani nikdy neexistovala od-

děleně, ale vždy uvnitř jednotné perspektivy, natolik silné a bohaté, že do

ní bylo možné zapojit rozdílnosti mezi skupinami.

1.10 Page 10

▲back to top

4. V srdci církve pro spásu světa

Duch svatý vzbuzuje charismata k společnému užitku a harmonicky je

včleňuje do života církve. Tak se podle Božího plánu rozvíjí podivuhodná

různost řeholních skupin, která velice prospívá tomu, že církev je dobře

vybavena pro každé dobré dílo a připravena pro upevnění Kristova těla. Je

ozdobena růzností darů svých dětí, jako nevěsta okrášlená pra svého Ženi-

cha, aby se projevila mnohotvárná Boží moudrost.

Duch Svatý dal skrze Dona Boska vzniknout Salesiánské rodině, aby se

lépe naplnilo poslání, které mu bylo svěřeno.

Salesiánská rodina je společenstvím pokřtěných a zasvěcených, kteří se

s originalitou vlastního daru dávají do služeb poslání církve, těla Kristova,

univerzální svátosti spásy.

Salesiánská rodina tím, že žije v srdci církve, ukazuje v harmonii různých

darů důležitost poslání, které udává tón a konkrétnost celému duchovnímu

dědictví svatého vychovatele.

Vzájemné odvolání se mezi „výchovou a svatostí“ od nás požaduje, aby-

chom byli úzce solidární se světem a s jeho dějinami.

Plánování našeho poslání musí být tedy aktuální, tvořivé a stálé, pokud

chceme dát znovu mladost výchovnému a duchovnímu dědictví, které nám

bylo svěřeno, pokud chceme nabídnout podporu a kvalitně přispět církvi,

která znovu promýšlí pastoraci mladých a lidových vrstev v různých kul-

turních a geografických kontextech.

2 Pages 11-20

▲back to top

2.1 Page 11

▲back to top

KAPITOLA 2.

Zapojení do Salesiánské rodiny

5. Různé tituly příslušnosti

Termín rodina je v salesiánské tradici neustále používán proto, aby ukázal

v obecné formě pouta, která jsou mezi různými skupinami. Aplikují se růz-

ným způsobem podle povahy jejich vztahu.

Toto pouto nebo vztah nemůže být zredukován jenom na sympatii. Je spíše

vnějším výrazem vnitřního a charismatického společenství a sjednocení. Po-

máhá proto pochopit různé tituly příslušnosti k Salesiánské rodině.

Příslušnost je živena společným duchem, který orientuje k rozsáhlému a

navzájem se doplňujícímu poslání k mládeži a lidovým vrstvám, a určitými

vlastními a originálními charakteristikami, které ospravedlňují oficielní

uznání, dané zvláštním titulem.

První titul je vlastní salesiánům, dcerám Panny Marie Pomocnice a spo-

lupracovníkům: jsou to první tři ústřední skupiny, kde každou z nich založil

zcela zvláštním způsobem Don Bosco. Ustanovil je za přímé dědice svého

díla. Jsou základem a srovnávacím bodem pro ostatní, co se týče ducha, po-

slání a metodologie pedagogicko-pastorační činnosti.

Další titul příslušnosti náleží různým skupinám zasvěceného života zroze-

ným v mnohem pozdější době z tvůrčí síly charismatu Dona Boska. Ony

obohacují zvláštními charismatickými výrazy společné dědictví Salesiánské

rodiny.

Třetí úroveň je nakonec definována výrazem: zvláštní titul příslušnosti.

Horizont, na který se umísťuje, je mnohem širší než výše uvedené skupiny,

ale je stejně objektivně napojen na vitalitu a bohatství duchovního dědictví

Dona Boska. Sjednocující energie jeho charismatu je neodmyslitelná také

pro tuto nejširší úroveň.

Právní titul příslušnosti je pak potvrzen oficiálním listem, který zasílá hlavní

představený jako odpověď na předchozí žádost různých skupin.

2.2 Page 12

▲back to top

6. Vzájemnost, výměna darů

Rozdílná vyjádření salesiánského charismatu spolu podstatným způsobem

souvisejí. To znamená, že spolu žijí v tak vzájemném a hlubokém vztahu,

kvůli kterému identita v Salesiánské rodině nemůže být definována a proží-

vána jednou skupinou bez vztahu k ostatním.

Všichni společně dnes jako rodina předkládáme duchovní a charismatickou

zkušenost zakladatele. Vyjadřujeme bohatství Božího daru své církvi, pokra-

čujeme v originalitě Dona Boska a rozvíjíme ji v čase.

V církvi, která je vzájemným společenstvím lidí, Salesiánská rodina žije a

ukazuje jedno srdce a jednu duši, uskutečňuje tak zkušenost bratrského a

apoštolského společenství ve službě poslání a pro vzájemné obohacení mezi

skupinami a osobami.

Je to jako bychom se cítili svěřeni jedni druhým. Příslušet k jedné skupině je

totéž co vstoupit do celé rodiny. Komunikovat znamená růst se všemi; umět

doplňovat jeden druhého.

Spojeni dohromady

Členové jsou spojeni s rodinou, aby prožívali plnost svých darů a hodnot,

protože v různých skupinách jsou zdůrazněny pestrobarevné spirituální

aspekty, které nesmí scházet v žádném salesiánském srdci. Tyto aspekty se

lépe a charakterističtěji ukazuji na určité skupině, vzájemnost v rodině je pak

dává k dispozici všem. Církevní společenství, vzájemnost, výměna darů, do-

plňování se a vzájemné obohacování představují vzácný životní zákon pro

celou rodinu s významnými důsledky na poli poslání. Abychom toho dosáhli

jako vychovatelé a evangelizátoři mladých, zvláště nejpotřebnějších, a lido-

vých vrstev, nestačí činnost jenom jedné skupiny Salesiánské rodiny. Vyža-

duje to různé typy propojených činností, různých modelů křesťanského živo-

ta, různé doplňující služby.

7. Výchozí bod Don Bosco, otec a učitel

Don Bosco je velikán ducha, který nám zanechal bohaté a dobře definované

duchovní dědictví. Je iniciátorem opravdové školy spirituality. Spirituality

apoštolské, nové a přitažlivé. Je povinným výchozím bodem pro ty, kteří se

zvláštním impulsem Ducha Svatého cítí povoláni sdílet v této době jeho osud

a jeho poslání v různých životních stavech, každý podle stupně a úrovně,

která je mu vlastní. Příslušnost se vytváří kolem jednotícího ústředního bodu,

kterým je osoba, kritérium a styl.

Osobou je Don Bosco. Salesiánská rodina se inspiruje humanismem svatého

Františka Saleského, zvláštním způsobem znovu prožívaným Donem Bos-

2.3 Page 13

▲back to top

kem. To, co spojuje různé skupiny a jejich členy v jednu rodinu, je zvláštní

duchovní příbuznost v Donu Boskovi, který je opravdu otcem všech.

Kritériem příslušnosti je pastorační láska. Apoštolské nadšení Dona Bos-

ka je duchovní energii , která ho vede hledat duše a sloužit jedině Bohu. Lás-

ka v něm naplňuje a usměrňuje všechno. Shromažďuje kolem něj lidi, koordi-

nuje a harmonizuje různé funkce a mnohé dary, odlišné stavy a služby. Přemě-

ňuje také rozdíly v organické bohatství jednoty. Apoštolská láska Dona Boska

je přitažlivou silou, je kritériem jednoty a harmonií spirituality. Don Bosco je

opravdu učitelem všech!

Heslo Da mihi animas cetera tolle je syntézou velice bohaté duchovní a apoš-

tolské zkušenosti. Extáze činnosti, která je výchozím bodem u svatého Františ-

ka Saleského, je duší apoštolské lásky u Dona Boska. Výchovná a pastorační

láska je konkrétní a vyžadující formou vnitřního života. Don Bosco je opravdu

vůdcem a vzorem Salesiánské rodiny

8. Inspirováni humanismem svatého Františka Saleského

Nazýváme se Salesiánská rodina Dona Boska, napojujeme se na svatého

Františka Saleského a svatého Jana Boska. Odvolávání se na svatého Fran-

tiška Saleského není ve zkušenosti Dona Boska pouze formální věcí. Zvolil

si ho za patrona, protože odpovídal na jeho nejvnitřnější touhy, které se

snažil projevovat a k nim motivovat.

„Láska a laskavost svatého Františka Saleského mě povedou ve všem.“ To

je předsevzetí, které udělal, když se stal knězem. „Laskavostí svatého

Františka Saleského budou salesiáni přitahovat k Jeţíši Kristu národy

Ameriky,“ to je apoštolská rada, kterou dostává ve snu v roce 1883 pro své

misionáře.

Řadíme se jako Rodina Dona Boska do širokého salesiánského proudu hu-

manismu, a nabízíme tak církvi originální příspěvek ať už ve výchovné

oblasti nebo v pastorační práci. Pro Dona Boska salesiánský humanismus

znamená ocenění všeho pozitivního, přítomného a zakořeněného v oso-

bách, ve věcech, v dějinách.

Tato humanistická salesiánská inspirace ho vede k tomu, aby přijímal hod-

noty světa, zvláště když se líbí mladým. Aby se zařadil do proudu kultury a

lidského rozvoje své doby, podněcoval dobro a nespokojil se jenom s naří-

káním nad zlem. Přivádí ho k tomu, aby hledal spolupráci mnoha lidí s pře-

svědčením, že každý má svůj dar, zjevný nebo takový, který je třeba obje-

vit; aby věřil v sílu výchovy, která podněcuje a podpírá změnu a růst

mladého člověka v čestného občana a dobrého křesťana; aby se bez váhání

svěřil Prozřetelnosti Boha, kterého vnímá a miluje jako Otce.

2.4 Page 14

▲back to top

Humanismus svatého Františka Saleského pomáhá Salesiánské rodině, aby

se otevřela skupinám, které ji tvoří, tak aby každý mohl prožívat v Pánově

radosti své vlastní poslání.

9. Hlavní představený středem jednoty

Příslušnost k salesiánské rodině je odvozena od společenství a upevňuje se

ve společenství stále hlubším. Není to neurčitý cit nebo jakési nestálé a

vzdálené pouto. Je to naopak impuls Ducha Svatého, který směřuje k jed-

notě a hledá konkrétní výrazy, často také institucionalizované, pro vztah a

operativní spolupráci.

Příslušnost k Salesiánské rodině, která spojuje mnohé skupiny s jejich au-

tonomní originalitou, vyžaduje vitální střed, který by zpřítomňoval odkaz

zakladatele co se týká společného ducha a stejného poslání. Středem, který

zaručuje jednotu, je v pojetí Dona Boska hlavní představený. Jemu všichni

přiznávají trojí službu jednoty: je nástupcem Dona Boska, je otcem všech,

je středem jednoty Salesiánské rodiny.

Hlavní představený je nástupcem Dona Boska, se kterým ho pojí nepřeru-

šené pouto; činí ho vhodným, aby dnes reprezentoval Dona Boska živým

způsobem.

Je středem jednoty celé Salesiánské rodiny. Nabízí opravdu příklad a nau-

ku, která zajišťuje věrnost duchu a je pobídkou k účasti na salesiánském

charismatu. Jeho úloha je animátorská a podněcující. Utváří jednotu a za-

jišťuje v různosti zvláštních povolání věrnost duchu a koordinaci iniciativ.

Nenáleží mu úkol vlády. Je to spíše živá služba animace.

Hlavní představený je otcem všech, kteří spolupracují na poslání Dona

Boska. On rozšiřuje prostor svého otcovství, které je pro něho, tak jak to

bylo u Dona Boska, podstatnou charakteristikou. Otcovství vyžaduje dob-

rotu, smysl pro zodpovědnost za růst každého z nás, vedení k charismatické

věrnosti, snahu o plodnost salesiánského povolání ve všech jeho výrazech.

„Váš hlavní představený bude pečovat o vás a vaši věčnou spásu“, napsal

Don Bosco.

10. Popis Salesiánské rodiny

Počáteční jednota Salesiánské rodiny má svůj nejhlubší kořen ve společném

duchu a poslání, ve službě mládeži a lidovým vrstvám. Realizuje tak oprav-

dovou komunitu, ve které jsou všichni členové zapojeni podle svých vlastních

darů, svých specifických úloh a různých forem života v církvi. Ocenění a oži-

vení Salesiánské rodiny se pro nás může stát základem koncilní obnovy.

2.5 Page 15

▲back to top

Projděme tedy znovu a novým způsobem dějiny duchovní zkušenosti Dona

Boska, a znovu je spojme s prvotní intuicí a se srdcem díla oratoří: Salesiánská

rodina je charismatická komunita; Salesiánská rodina je církevní skutečnost.

Salesiánská rodina je charismatická komunita. Proto se představuje a je

prožívána jako dar Ducha Svatého jeho církvi a jako dnešní organizované pro-

dloužení charismatu Dona Boska.

Různé ustanovené a uznané skupiny, nacházejí znovu opravdové duchovní

příbuzenství a apoštolskou pokrevnost. Skupiny kněží a laiků, svobodných i

ženatých, zasvěcených i řeholníků, které každá podle své vlastní životní formy

vydávají svědectví blahoslavenství, vytvářejí to společné, vitální a organické

jádro, skrze sjednocující silu ducha a poslání Dona Boska. Ano, cítí se dědici a

nositeli jeho daru.

Salesiánská rodina je církevní skutečnost. To znamená, že vyjadřuje vzá-

jemný vztah mezi různými úřady ke službě Božího lidu. Integruje jednotlivá

povolání, protože tak se projevuje bohatství charismatu zakladatele. Včleňuje

se do pastorace místních církví a přináší jim tak svůj originální příspěvek.

Snaží se o pochopení a o spolupráci s jinými skupinami, církevními a civilními

institucemi při integrální, osobní a společenské výchově mladých lidí a lido-

vých vrstev. Doprovází je výchovou k víře a k apoštolskému angažování se, a

to až k volbě vlastního povolání ve světě a církvi.

2.6 Page 16

▲back to top

KAPITOLA 3.

Charakteristické salesiánské rysy

A. Zvláště významná „slova“ Dona Boska

11. Da mihi animas

Život Dona Boska nalezl svůj původ, formu a vyjádření v hesle, které předsta-

vuje zlatou niť jeho zkušenosti: Da mihi animas cetera tolle.

Toto heslo v sobě obsahuje nevyčerpatelnou energii Dona Boska, tajemství

jeho srdce, sílu a žár jeho lásky, apoštolát v jeho tisícerých formách a konkrét-

ních vyjádřeních: zvolil ho proto, aby pro všechny skupiny a členy Rodiny

charakterizoval ducha, který je má animovat.

Toto heslo nám dnes ukazuje vnitřní postoje, které vedou kroky salesiána

v každodenním konkrétním životě. Vyžaduje opravdu duchovní hloubku a

vnitřní apoštolský život. Orientuje k tajemství přítomnosti Boha a jeho lásky,

probouzí dýchat pro duše, jak to vyjádřil don Filip Rinaldi. Pečuje o živost a

tvořivost pastorační lásky.

Toto heslo je rozlišovacím znamením naší Rodiny!

Spojuje nás se svatým Františkem Saleským a jeho novým způsobem uskuteč-

ňování evangelní dokonalosti. Toto slovo nás spojuje s Donem Boskem, pastý-

řem duší, podle příkladu Pána Ježíše.

Abychom se mohli nazývat syny a dcerami Dona Boska je nutné znovu usku-

tečňovat toto naše prvotní charisma. Všem svým učedníkům Don Bosco opa-

kuje: „Nejboţštější z boţských věcí je spolupracovat s Bohem na spáse duší, je

to bezpečná cesta k velké svatosti.“

12. Abych získal duše, běžím kupředu až nerozvažně

Výrazy, které se rodí v kněžském srdci Dona Boska, těžko nacházejí logické

umístění v běžném chování. Nerozvážnost, o které mluví náš zakladatel, může

mít různý překlad: apoštolské nadšení, neúnavná horlivost, bezpodmínečná

pracovitost, neustálá pastorační práce, tvořivost a geniální modernost v kon-

krétních aktivitách, oratoriánské srdce.

Typicky salesiánský projev pastorační lásky je práce, chápaná jako práce pro

duše. Je mystikou, která buduje Boží království a hledá štěstí mladého člověka.

Salesián stejně jako Don Bosco rozvíjí proto v sobě všechny ctnosti činného

člověka a nasazuje své schopnosti a možnosti pro osobní rozvoj člověka, spo-

lečenský pokrok a evangelní spásu mládeže, zvláště té nejpotřebnější. Dává

celý svůj život jako Don Bosco, který neudělal krok, nepronesl slovo, nezačal

2.7 Page 17

▲back to top

nějaký podnik, který by neměl za cíl spásu mládeže. Skutečně neměl na srdci

nic jiného než duše.

13. Spojením v jedno srdce se udělá desetkrát více

V celé své vychovatelské, pastorační a zakladatelské činnosti ukazuje Don

Bosco velikou schopnost vést také své nejmladší spolupracovníky

k dialogu a spoluzodpovědnosti, dát v apoštolské a misionářské práci do

souladu dary mnoha různých lidí. Dělá to především proto, aby nalezl pro

každého práci přiměřenou jeho povaze, nadání a formaci tak, aby se každý

cítil dobře.

Je si vědom nutnosti spolupracující lásky ve výchovné a pastorační službě

a ví, že Duch Svatý vzbuzuje charismata k dobru celé církve, k obecnému

užitku.

Bohatství každého člověka je pro dobro všech a umět získat spolupracov-

níky znamená udělat dílo účinnějším. V pravidlech Salesiánských spolu-

pracovníků Don Bosco napsal: „V každé době ať se považuje za nutné spo-

jení mezi dobrými lidmi proto, aby těžili ze vzájemné pomoci v konání

dobra a drželi se daleko od zla. Jestliže vezmeme jenom jeden provázek,

lehce se přetrhne. Je však těžké přetrhnout tři spolu spojené. Slabé síly se

sjednocením stanou silnými: Vis unita fortior, finiculus triples, difficile

rumpitur.“

14. Jakákoli námaha je malá, jedná-li se o církev a papeže

Život Dona Boska, ať už osobní nebo i veřejný, civilní a náboženský, vyja-

dřuje jeden typický rys jeho ducha: lásku k církvi – střechu jednoty a spo-

lečenství všech sil, které pracují pro Boží království. Církvi své doby se

Don Bosco představuje jako odborník na společenství (comunione) a spo-

lupráci.

Ve své spiritualitě a v práci s mládeží a mezi lidovými vrstvami pěstoval

vědomí a smysl pro církev, přitom musel čelit nesčetným potížím a rizi-

kům. Nabízí svou spolupráci biskupům a papeži, ať už na úrovni vnější,

organizační nebo duchovní a apoštolské.

Svůj smysl pro církev vyjadřoval Don Bosco neustálou modlitbou, posluš-

ností vůči magistériu, ochotou k ekonomické pomoci, spoluzodpovědností

ve službě Božímu lidu, psanou i slovní obhajobou papeže a apoštolského

sboru, věrností rozhodnutím církve, přesvědčeným přijímáním připomínek

a doktrinálních směrnic, bezvýhradnou oddaností: „Jakákoli námaha je ne-

dostatečná, jedná-li se o církev a papeže.“

2.8 Page 18

▲back to top

15. Stačí, že jste mladí, abych vás měl hodně rád

„Je mým přáním, aby plody tohoto výročí (100. výročí úmrtí Dona Boska)

ještě dlouho přetrvávaly v Salesiánské rodině i v universální církvi, která

v Donu Boskovi uznala a stále uznává zářný model apoštola mládeže. Pro-

hlašuji proto svatého Jana Boska Otcem a Učitelem mládeže a ustanovuji,

aby byl pod tímto titulem uctíván a vzýván zvláště těmi, kteří se považují za

jeho duchovní syny,“ napsal Jan Pavel II.

Tímto titulem je vymezen dějinný prostor, v němž se Don Bosco pohyboval

jako učitel mládeţe, a po zásluze je vyjádřen způsob jeho úsilí: byl otcem

mládeţe.

Hlavní hodnoty jeho zkušenosti – jeho typ svatosti, volba apoštolátního pole,

strategie a konkrétní plán jeho činnosti, tajemství úspěchu – se sbíhají a jsou

drženy kolem jediného ústředního bodu: kolem mladých lidí.

Po Bohu a spolu s ním představují mladí lidé druhý pól, pro nějž Don Bosco

žije a pracuje. Láska k mladým lidem, projevující se jako láska otce, učitele

a přítele, podepírala Dona Boska v jeho námahách.

Mladí lidé jsou způsobem, jak si každodenně zůstat mladým a jak si uchovat

pozitivní pohled pro porozumění společnosti. Pro Dona Boska se mladí lidé

stávají zvláštním povoláním: „Pro vás studuji, pro vás pracuji, pro vás žiji,

pro vás jsem ochoten dát i život.“

16. Naše metoda se zakládá na rozumu, náboženství a laskavosti

Zvláštní rys geniality Dona Boska je spojen s jeho výchovnou praxí, kterou

on sám nazval preventivním systémem. Preventivní systém představuje jis-

tým způsobem podstatu jeho pedagogické moudrosti a tvoří prorocké posel-

ství, které Don Bosco zanechal svým následovníkům i celé církvi.

Je to duchovní výchovná zkušenost. Je to láska, která se dává nezištně prak-

tikováním křesťanské lásky, která se umí stát milovanou. Je to volba dobroty

povýšené na systém hodnot, jehož obsahem je rodinný duch, schopnost přá-

telství a dialogu, prostota v soužití s těmi nejpotřebnějšími, radostná a opti-

mistická vlídnost.

Všechno se zakládá na rozumu, náboženství a laskavosti.

Rozum zdůrazňuje autentickou vizi křesťanského humanismu, v němž se

harmonicky spojují radost, zbožnost, moudrost, práce, studium a smysl pro

lidství.

Náboženství znamená vytvářet prostor pro spásnou milost, pro touhu po Bo-

hu a pro Krista, Pána a nového člověka, nabízejícího smysl a odpověď na

hledání štěstí.

2.9 Page 19

▲back to top

Laskavost je podstatou psychologické intuice: mladí lidé ať nejsou jen milo-

váni, oni sami mají tuto lásku vnímat. Je to vyrovnanost vychovatele, který

se představuje jako zralý a zodpovědný přítel mladého člověka. Je to dobro-

tivá a trpělivá evangelní láska, která vše snáší a vydrží za jakýchkoli potíží.

Je to schopnost milovat způsobem, šitým na míru mladým lidem, a projevo-

vat lásku srozumitelnými znameními.

Preventivní systém je neoddělitelný od Dona Boska, je to jeho vlastní zkuše-

nost Ducha Svatého.

17. Vždy bylo mou jedinou oporou utíkat se k svátostnému Ježíši a

Panně Marii Pomocnici

Kristus, který je Pánem života Dona Boska, je především Ježíš, živý a pří-

tomný v Eucharistii, Pán domu, jak ho rád nazýval, střed gravitace,

k němuž vše směřuje, Chléb života, Syn Marie, Matky Boží a Matky círk-

ve. Z této a v této přítomnosti Don Bosco žil.

Eucharistie, jako oběť a svátost, pokrm a předmět klanění, je v životě Do-

na Boska silou i útěchou, zdrojem pokoje i ohněm činnosti. Svatost bez

Eucharistie je pro něho i pro mladé lidi nemyslitelná. Eucharistie je klíčem

k radikálnímu obrácení srdce k Boží lásce. Ústřední postavení Krista je

v salesiánském duchu prožíváno s mimořádnou kontemplativní citlivostí a

přátelstvím k Eucharistii.

Pomocnice pak není u Dona Boska jen zdůrazněním zvláštního, originální-

ho a dříve neznámého titulu, ale odkazem na univerzální mateřství Marie,

která spolupůsobila při zakládání jeho Rodiny, a uskutečnila tak téměř prá-

ci ve dvou. Je to hluboké a nezdolné přesvědčení Dona Boska: „Všechno

učinila ona.“ Marii můžeme důvěřovat, a proto se jí můžeme s důvěrou

svěřit.

Don Bosco kromě toho neoddělitelným způsobem spojil svou mariánskou

zbožnost se smyslem pro církev, s Petrovým úřadem, s prostou vírou Boží-

ho lidu a s naléhavostí potřeb mládeže.

2.10 Page 20

▲back to top

B. Nosné prvky společného ducha

18. Pastorační láska

Středem a syntézou salesiánského ducha je pastorační láska, kterou Don Bosco

plně prožíval mezi mladými lidmi v Oratoři, veden láskou kněze nadpřirozeně

zaujatého pro jejich úplné dobro.

Láska (caritas) vyjadřuje Boží lásku či spíše samotného Boha. Je vyžadována

od Pánových učedníků jako jejich rozlišující znamení a potvrzení toho, že Bůh

vede jejich myšlenky, jejich konání, celý jejich život. Láska je středem celého

křesťanského a evangelního života, protože podpírá a orientuje každou formu

apoštolátu.

Ve stylu Dona Boska získává tato láska některé specifické charakteristiky,

kterými jsou:

 apoštolský zápal (passione), oživovaný mladistvým nadšením; nazýváme

ho také oratoriánské srdce;

 neutuchající horlivost a hledání nových možností pro spásu mládeže;

 účast na poslání Ježíše, Dobrého Pastýře;

 inspirace, která nachází svůj zdroj v Letnicích, v přítomnosti a působení

Božího Ducha;

 starostlivost a péče o druhé, v nichž je Maria krásným příkladem sebedaro-

vání;

 přesný opak průměrnosti.

Každý salesián napodobuje Dona Boska v pokorné snaze být znamením a

nositelem Boží lásky mladým a každému člověku, se kterým se setká.

Tato láska je výrazně pastorační, protože se uskutečňuje v upřímném a činném

spojení s pastýři církve, se službou biskupů a papeže, kteří jsou prvními zod-

povědnými za stádce Krista-Pastýře.

19. Milost jednoty

Pastorační láska je ctnost, kterou napodobujeme Krista v jeho sebedarování

a službě. To, co ukazuje Kristovu lásku k jeho stádci, není jen naše činnost,

ale především darování sebe sama.

Pastorační láska určuje náš způsob myšlení a jednání i náš způsob vztahů

s druhými.

V salesiánské zkušenosti se pro vyjádření obsahu pastorační lásky, chápané

jako sebedarování v apoštolské službě, používají různé termíny: milost jedno-

ty, apoštolský vnitřní život, kontemplativní rozměr život, syntéza života, jedi-

né hnutí lásky k Bohu a k mladým, liturgie života....

3 Pages 21-30

▲back to top

3.1 Page 21

▲back to top

Pastorační láska je pro člena salesiánské rodiny vnitřním a dynamickým prin-

cipem, schopným sjednotit různorodé a četné každodenní činnosti a starosti.

Dva póly pastorační lásky, Bůh a bližní, jsou neoddělitelné.

Je to bezpodmínečná disponovanost vůči činnosti Ducha Svatého, který zasvě-

cuje lidské srdce Božímu záměru, oddání sebe sama dílu spásy až k darování

vlastního života. Je to hledání a vytváření společenství (communio), které je

darem Kristovy lásky i úkolem z ní vyplývající.

Salesiánská kontemplace tajemství Trojice neustále odhaluje Boha zamilova-

ného do člověka.

Pozornost k bližnímu vychází od Boha a k němu neustále vede, neboť je vždy

proniknuta jeho láskou.

20. Sjednocení s Bohem a styl modlitby

Don Bosco byl definován jako ten, který je sjednocen s Bohem. Je to skuteč-

nost, kterou se snaží Salesiánská rodina prohlubovat, aby mohla do základů

pochopit intenzitu modlitby da mihi animas, jež je modlitbou našeho svatého

zakladatele.

Posledním cílem modlitby bylo pro svatého Františka Saleského a pro Dona

Boska být sjednocen s Bohem v novém životě tak, jako by bylo možné nako-

nec pravdivě opakovat se svatým Pavlem: „Nežiji již já, ale žije ve mně Kris-

tus.“

Modlitba tak vyúsťuje do lásky (caritas). Pomáhá vyjít ze sebe, abychom

mohli uskutečnit spojení s Bohem. Je to proces uchvácení Bohem, extáze živo-

ta a činnosti. Je to vnitřní postoj lásky, směřující k apoštolské činnosti, ve které

se konkretizuje, vyjadřuje, roste a zdokonaluje se.

Jednoduchost bohaté a hluboké modlitby Dona Boska se projevuje některými

charakteristickými rysy:

 ve své inspiraci je celá prostoupena vanutím Da mihi animas,

 ve svém stylu má mladého ducha, je lidová, radostná a tvořivá; je jednodu-

chá a srostlá s každodenním životem,

 ve svých hlavních formách jde k tomu podstatnému: k Božímu Slovu, Eu-

charistii, ke smíření, k Marii Pomocnici.

3.2 Page 22

▲back to top

21. Poslání k mladým a lidovým vrstvám

Učedníci Dona Boska zakoušejí Boha prostřednictvím těch, ke kterým jsou

posláni: prostřednictvím mládeže a lidových vrstev.

Mladí lidé na prvním místě: oni jsou Božím darem pro Salesiánskou rodinu.

Nejsou jenom těmi, pro které je určena ta či ona aktivita. Jsou naším povo-

láním. Pán Donu Boskovi ukázal mladé lidi, především ty nejchudší, jako prv-

ní a hlavní cíl jeho poslání. Bez mladých lidí nemůže tedy kvalitativně existo-

vat salesiánská přítomnost.

Být specialisty pro práci s mládeţí znamená mít srdce neustále obrácené

k nim, k jejich aspiracím a touhám, k jejich problémům a požadavkům. „Stačí,

že jste mladí, abych vás měl hodně rád.“

Lidové vrstvy jsou přirozeným, sociálním a lidským prostředím, kde lze vyjá-

dřit toto rozhodnutí pro mladé, kde se setkáváme s mládeží, kde je třeba mladé

hledat, protože mládež a lidové vrstvy se navzájem prostupují. Salesiánská

rodina Dona Boska se snaží doprovázet mládež v úsilí o lidský rozvoj a v růstu

ve víře, chce ukazovat na evangelní hodnoty, jejichž nositeli jsou chudí: smysl

ţivota a naději na lepší budoucnost.

Don Bosco prostřednictvím Sdružení ctitelů Panny Marie Pomocnice ukázal

cestu výchovy k víře pro lidové vrstvy tím, že ocenil obsah lidové zbožnosti a

orientoval ji k evangelní moudrostí, která odpovídá na velké otázky lidské

existence.

Lidové vrstvy byly pro Dona Boska první a významnou laboratoří, kde si

ověřil důležitost a účinnost sociální (masmediální) komunikace.

22. Optimismus a radost z naděje

„S vážností meditujte a co nejpodrobněji analyzujte tuto velkou chartu naší

kongregace, jíž je preventivní systém. Odvolávejte se při tom na rozum, ná-

boženství a laskavost a nakonec budete muset se mnou souhlasit, že se vše

zúží na to vlévat do srdcí svatou bázeň Boží. Říkám vlévat ji, to znamená

zakořenit ji takovým způsobem, aby zde zůstávala stále, i uprostřed bouří

vášní a lidských záležitostí.“ (don P. Albera)

Je to pedagogie milosti nebo radosti z čistého svědomí.

Don Bosco posvětil radost ze života a nabídl mladým lidem klíč k dosažení

štěstí. Knížečka Il Giovane Provveduto (Obezřetný mladík), životopis Domi-

nika Savia i apologie obsažená v příběhu Valentina jsou ukázkou toho, jak

v teorii i praxi spolupracuje milost a štěstí:

3.3 Page 23

▲back to top

Salesián, ať už zasvěcený či laik, ve svém nitru utváří ve škole svatého

Františka Saleského a Dona Boska některé základní postoje:

 důvěra ve vítězství dobra: „V každém mladém člověkovi, i v tom největ-

ším nešťastníkovi, je nějaký bod dostupný dobru. Je první povinností vy-

chovatele hledat tento bod, tuto citlivou strunu srdce, aby z něho získal

užitek.“

 otevřenost lidským hodnotám: Salesián „přijímá hodnoty světa a odmítá

naříkat na svou dobu. Drží se všechno, co je dobré, zvláště to, co má ráda

mládež. Kdo si stále na něco naříká, ten nemá pravého salesiánského du-

cha.“

 výchova k radostem každého dne: „Je třeba trpělivého výchovného úsilí,

abychom se naučili nebo znovu naučili prostě vychutnávat nesčetné lid-

ské radosti, jež nám Stvořitel položil na naši cestu životem.“

Výchova k radosti je výchovou k naději a k darování sebe sama.

23. Askeze dobroty

Laskavost Dona Boska je nepochybně charakteristickým a originálním, pe-

dagogickým a metodologickým prvkem celého jeho výchovného systému.

Také dnes, ve změněném kulturním kontextu, kdy se setkáváme s mladými

lidmi nekřesťanských náboženství, tvoří laskavost jednu z mnoha platných a

originálních charakteristik pedagogie Dona Boska. Nedá se však zredukovat

jenom na pedagogický princip.

Laskavost, chápaná jako projev a rozšíření teologické ctnosti lásky k mla-

dým lidem a nejnižším vrstvám, je také vyjádřením spirituality. Zajišťuje

v čase pravou identitu salesiánského ducha a je trvalým vyjádřením jeho sty-

lu.

Je totiž zcela namístě mluvit u člena Salesiánské rodiny o apoštolské spiritu-

alitě snahy být milován, nejen milovat.

„Na čem je založená tato naše vzájemná láska?... Na mé touze po spáse va-

šich duší, vykoupených předrahou krví Ježíše Krista. A vy mě máte rádi,

protože se vás snažím vést po cestě k věčné spáse. Dobro našich duší je proto

základem naší vzájemné lásky.“

Metodou salesiánské činnosti není tedy pouze milovat (což je neodmyslitelná

věc), ale pedagogicky vhodným způsobem umožnit, aby nás druzí milovali,

protože náročný úkol výchovy je věcí srdce.

Není to snadný cíl. Vyžaduje neustálou a hlubokou askesi, abychom ve své

vlastní existenci udělali místo a dali prostor mladému člověku a jeho touze

po Bohu. Ne pohlavky, ale mírností a láskou – to byla slova, která Don

Bosco slyšel již od svého prvního zvláštního snu.

3.4 Page 24

▲back to top

Mírnost, dobrota a askeze snažit se být milován jsou plodem vyváženosti

inteligence i čistoty srdce, činnosti i sebedarování.

24. Práce a sebeovládání

Praxe pastorační lásky, inspirovaná Bohem, zahrnuje požadavek obrácení a

očisty, smrt starého člověka, aby se mohl narodit, žít a rozvíjet nový člověk,

který by byl ochoten podle obrazu Dobrého Pastýře dávat život za své oveč-

ky a denně se obětovat v apoštolské práci. Pracovat stále až do smrti je prv-

ním článkem salesiánského kodexu.

Přísnost se týká zvyků, vůle k oběti a odpoutanosti, nikoli životního tónu.

Člověk může zůstat v práci, toleranci i strádání radostný, protože do všeho

vkládá srdce, a duše se tak vylaďuje na vysoké ideály a je odhodlána oprostit

se od nepotřebného. To umožňuje maximální svobodu ducha a působení.

Není třeba hledat zvláštní pokání, ale jen přijímat s radostnou vy-

rovnaností každodenní námahy a potíže, aby v nás zůstávala ochota dohře

sloužit Bohu a bratřím.

Salesiánská askeze má různé aspekty:

- askeze pokory, abychom nebyli ničím jiným než služebníky před Bohem,

- askeze umrtvování, jíž se stáváme pány sebe samých, umíme střežit vlast-

ní smysly i srdce a odmítnout pohodlný způsob života,

- askeze odvahy a trpělivosti, abychom v činnosti vytrvali,

- askeze sebedarování, když nás okolnosti a události vyzývají, abychom

byli blíž ukřižovanému Kristu.

- Poslední formou, tou nejkrásnější, je nezištnost (gratuita). Spočívá v tom,

že odmítáme naříkat a ukazovat, když se něčeho vzdáváme, ale naopak

umíme dávat vždycky s radostí.

25. Duch iniciativy

Církev střeží poklad Slova Božího, ze kterého čerpáme principy mravního i

náboženského řádu. I když církev nemá vždy připravené řešení pro každou

jednotlivou otázku, touží po tom, aby přiblížila každému člověku světlo Bo-

žího zjevení, aby mohla osvětlit cestu, na kterou se lidstvo nedávno vydalo.

Je proto povinností všech pěstovat odvahu v hledání dobra a tvořivost

v apoštolátních akcích.

V naší době a ve společnosti, charakterizované nestálostí, rychlostí a spě-

chem, nesmíme ztratit smysl a ducha pastorační iniciativy. Duchovní rozli-

šování musí dávat naší cestě směr, přičemž musíme zůstat zakotveni v kon-

krétnosti a v realitě, ve které jsme povoláni žít.

3.5 Page 25

▲back to top

Don Filip Rinaldi salesiánům důrazně připomíná: „Tato pružnost v přizpů-

sobování se všem formám dobra, které se neustále rodí v lůně lidstva, je

vlastní duchu našich Stanov. V den, kdy by se do nich zavedla varianta, jež

by byla v protikladu s tímto duchem, byl by to konec naší Společnosti.“

Je mnoho slov Dona Boska doporučujících tohoto ducha iniciativy: „Snaží-

me se vždy vyhovět, pokud to jen jde. Podřiďme se moderním požadavkům

včetně zvyků a způsobů jednotlivých míst, pokud by se to neprotivilo naše-

mu svědomí.“ Nejedná se jen o problém přizpůsobování se. Je zde požada-

vek neustálé obnovy ve světle znamení doby.

26. Zakořenění v tajemství Krista a odevzdání se Marii

Posledním vodítkem salesiánského ducha je křesťanský život, formace věří-

cího člověka.

Zformovaný a zralý člověk je občan, který má víru, který staví do středu

svého života ideál nového člověka ohlášeného Ježíšem Kristem a je odváž-

ným svědkem vlastního náboženského přesvědčení.

Nejhlubší radostí pro syna či dceru Dona Boska je být zakořeněn

v Kristu. Z toho vyplývá:

 láska k Božímu slovu a touha prožívat Kristovo tajemství zpří-

tomňované v liturgii církve,

 vytrvalé slavení Eucharistie a svátosti smíření, které vychovávají ke

křesťanské svobodě, k obrácení srdce a k duchu sdílení a služby,

 účast na velikonočním tajemství Pána, jež otevírá člověka novému chá-

pání života a jeho smyslu ve vztahu k sobě samému i ke společenství.

V Kristově tajemství je významným a neodmyslitelným způsobem přítom-

na Panna Maria. Chceme-li být křesťané, musíme být mariánští. To zna-

mená, že musíme uznat základní, životní a prozřetelnostní vztah, který spo-

juje Marii a Ježíše a otevírá nám cestu, která k vede k Ježíši.

Celá Salesiánská rodina se cítí být mariánskou rodinou, zrozenou z mateř-

ské starostlivosti Neposkvrněné Pomocnice.

Proto se jí salesián s důvěrou odevzdává. Toto odevzdání se je vzestupným

dynamismem. Jsme povoláni, abychom

- dovršili gesto darování sebe sama,

- velkoryse odpověděli na své poslání, které máme dovršit,

- odpověděli plností charismat, kterým jsme byli obohaceni

- a osobně se zapojili do cesty obnovy.

Maria, která je znamením jisté naděje a útěchy pro putující Boží lid, nás

povzbuzuje k tomuto osobnímu zapojení a apoštolátnímu úsilí.

3.6 Page 26

▲back to top

27. Smysl pro církev

Don Bosco pokládal oddané a synovské přijímání nauky učitelského úřadu

církve za jeden ze základních principů své apoštolátní činnosti. Zároveň

však byl i neústupným obráncem svého charismatu proti tlakům nedosta-

tečně osvícených členů hierarchie.

Hluboká a dlouhá úvaha 2. vatikánského koncilu zdůraznila skutečnost

církve jakožto tajemství, která se ve své dimenzi Božího lidu představuje

především jako střed jednoty a společenství. Tuto skutečnost vytváří přijí-

máním daru Ducha Svatého a angažovaností všech pokřtěných na cestě ke

společnému cíli. Problém jednoty je dnes naléhavější než kdy jindy.

Mezi vlastní poklady Rodiny Dona Boska patří bohatá tradice synovské

věrnosti Petrovu nástupci a úzký vztah a spolupráci s místními církvemi.

„Přání papeže je pro nás příkazem.“ Vypadá to jako věta, která unikla Do-

nu Boskovi nevědomky, ale zcela jasné rozhodnutí, které má náboženský

základ.

Spolupráce s místními církvemi dnes vyžaduje obnovit na poli výchovy a

pastorace vztah s charismaty a originálními příspěvky laiků místní církve.

Věrnost duchu Dona Boska od nás dnes vyžaduje nový dynamismus, který

buduje společenství se všemi věřícími.

28. Pozorná citlivost k výzvám nové evangelizace

Nová evangelizace je dominantní perspektivou v činnosti současné církve.

Celé dílo Dona Boska se zrodilo z jednoduchého katechismu. Evangeliza-

ce a katecheze, které představují jeho prostor a prohloubení, zůstávají pro

Salesiánskou rodinu základní dimenzí.

Tato tradice způsobuje, že dnes jsou všechny skupiny Rodiny obzvlášť po-

zorné a citlivé k osobním a objektivním požadavkům nové evangelizace.

Mnohé církevní dokumenty označily novou evangelizaci jako obnovený

letniční postoj Božího lidu, který neohroženě hlásá přítomnost živého Kris-

ta, Pána dějin, prvního a největšího evangelizátora, schopného odpovědět

na současné obrovské výzvy světa.

Od Salesiánské rodiny perspektiva nové evangelizace vyžaduje:

- mít v patrnosti novost situací, v nichž jsme povoláni evangelizovat.

Stojíme před dosud nevídanými církevními, společenskými, ekono-

mickými a politickými situacemi;

- postihnout nové prvky obsaţené ve směrnicích církve, které ukazují

nové pracovníky na poli evangelizace i nové hranice, do nichž se má-

me začlenit při hlásání Krista;

3.7 Page 27

▲back to top

- přijmout důsledky nové evangelizace pro salesiánskou výchovnou prá-

ci. Vědomí vzájemného vztahu mezi lidským zráním a křesťanským

růstem musí být považováno za základní a neodmyslitelné ve všech si-

tuacích.

3.8 Page 28

▲back to top

KAPITOLA 4.

Formace k aktivnímu společenství

29. Primát života v Duchu Svatém

Salesiánská rodina Dona Boska má ve svých kořenech jako typické a origi-

nální charisma svého založení dar jednoty a bratrství, jež se stává snahou

o neustálou péči a formaci k evangelní lásce. Obnova uložená církví všem

skupinám a komunitám přivádí zpět k Duchu Vzkříšení a Letnic. Celý

život věřícího je ve znamení Ducha Svatého.

Bratrské společenství je plodem posíleni vnitřního člověka, je iniciativou

Ducha Svatého. Vnitřní člověk

- projevuje disponibilitu vůči Bohu, který se obrací k člověku a jedná

jeho prostřednictvím;

- vyznačuje se souzněním s láskou Boha zjevenou v Ježíši Kristu, která

otevírá lidi sobě navzájem;

- je novým člověkem, který kráčí v Duchu Svatém, a jeho měřítkem i

ovocem je láska.

Sjednocující síla, která vyvěrá z pastorační lásky, je plodem moci Ducha

Svatého. On zajišťuje podstatnou neoddělitelnost spojení s Bohem od

služby bližnímu, evangelní vnitřní život od apoštolátní činností, modlící se

srdce od pracujících rukou.

30. Znalost a ocenění vlastní povahy každé skupiny

Růst bratrského společenství je také plodem vzájemného poznávání. Není

možné milovat něco, co neznáme.

Skupiny, kterým byla přiznána příslušnost k Salesiánské rodině, se v po-

sledních letech početně rozrostly. Další budou připojeny v nejbližší bu-

doucnosti.

Hlavní představený salesiánů, jako nástupce Dona Boska, otec a střed jed-

noty Salesiánské rodiny, provází cestu skupin, které žádají o přiznání pří-

slušnosti. Když sdělí, že některá skupina je připsána do Salesiánské rodiny,

naplňuje to nás všechny radostí z rozvoje, který si přeje Duch Páně. Aby

tato radost mohla být plná a podložená, musí se zakládat na konkrétním

úsilí všech o větší vzájemné poznání.

Toto poznávání se nemůže zastavit jen u vnějších a čistě organizačních

aspektů, ale musí přijímat originalitu každé skupiny jako projev bohatství

a plodnosti našeho společného zakladatele Dona Boska. Četba základních

dokumentů jednotlivých skupin a dopis hlavního představeného o uznání

jejich příslušnosti k Salesiánské rodině vyjadřují sílu charismatu a genia-

3.9 Page 29

▲back to top

litu salesiánské zkušenosti. Zvláště se vyžaduje pečlivější znalost skupin,

které založil samotný Don Bosco, a skupin, které působí v daném teritoriu.

31. Vzájemné rodinné vztahy

Od rozumové znalosti je pak dobré přejít k osobní zkušenosti, vyplývající

z bratrského sdílení se.

Jedná se o široké pole svěřené rodinnému duchu, mezilidským a skupinovým

vztahům. Uveďme několik příkladů, jimiž jsou tyto vztahy tvořeny:

 živé kontakty, příležitostná i pravidelná setkání, neformální i organizovaná;

 bratrská, duchovní a modlitební setkání, ve kterých se dává bohatství kaž-

dého k dispozici všem ostatním;

 chvíle promýšlení a studia aspektů společného charismatu, spirituality, spo-

lečného dědictví Dona Boska a výzev, které kladou celé rodině znamení

doby;

 trvalá vzájemná informovanost mezi skupinami, aby tak bylo možné účast-

nit se stále bratrštějším způsobem na radostech a těžkostech, na hledání a

rozlišování, které prožívá každá skupina ve svém ročním plánu. Zvláštní

význam v tomto smyslu má Rada salesiánské rodiny, která si zaslouží

podporu všech skupin;

 společné sdílení snahy o sociální komunikaci, aby se duch Dona Boska šířil

ve světě: vezměme v úvahu například jen společnou práci na Bollettino Sa-

lesiano (u nás vychází pod názvem Salesiánský magazín);

 vzájemné uznání potřeby odpuštění, pochopení a pomoci druhých, pociťo-

vané každým člověkem a skupinou.

Tyto vztahy pak mají pomáhat objevit základní soudržnost mezi všemi skupi-

nami Rodiny, které žijí ve vzájemném vztahu a společně utvářejí a prodlužují

charismatickou zkušenost zakladatele. Jednotlivé skupiny nemohou plně znovu

promýšlet své povolání v církvi bez těch, kteří jsou spolu s nimi nositeli evan-

gelního projektu zakladatele. Proto tyto skupiny hledají dokonalejší jednotu

všech při zachování autentické odlišnosti každé.

Nakonec pro životaschopnost celé Rodiny všechny skupiny spolupracují

v těchto oblastech:

- pastorace povolání;

- formace jednotlivých členů;

- pastorační hledání přiměřených odpovědí na problémy výchovy a evangeli-

zace mládeže a lidových vrstev;

- uskutečňování salesiánského poslání v jeho jednotlivých sektorech a typech

děl;

- šíření ducha Dona Boska.

3.10 Page 30

▲back to top

32. Otevřenost širšímu salesiánskému hnutí

Salesiánská rodina Dona Boska jako součást církve je plně zaměřená na reali-

zaci a vyjádření společného ducha, který nám zakladatel zanechal jako dědic-

tví. Nežije sama pro sebe: poslání být nositeli Boží lásky mladým lidem pod-

miňuje, orientuje a specifikuje její bytí a činnost.

Salesiánská rodina se považuje za charismatickou skutečnost, obnovenou

v této zvláštní hodině Ducha Svatého na základě podnětu 2. vatikánského kon-

cilu.

Považuje se za církevní hnutí, jehož šířka přesahuje možnosti a hranice jed-

notlivých oficiálně uznaných skupin, neboť sdružuje přátele, sympatizující lidi

a dobrodince, kteří, přestože nepatří k organizovaným a uznaným skupinám

Salesiánské rodiny, pracují spolu s námi v salesiánském stylu a duchu.

Rodina Dona Boska inspiruje širší salesiánské hnutí, když je schopna překro-

čit zvláštnosti jednotlivých skupin a vyjádřit něco spojujícího a dynamického,

co viditelně ukazuje společnou apoštolskou identitu.

Zvlášť významná slova Dona Boska a nosné prvky společného ducha, vyjád-

řené v tomto dokumentu, tvoří konkrétní návrh a vhodnou syntézu, umožňující

působit jako široké hnutí osob, které různými způsoby pracují pro spásu mlá-

deže.

33. Vůle ke spolupráci v místních církvích a ve společnosti

Formace a péče o společenství považují za určující prvek v životě Salesiánské

rodiny pronikání ducha Dona Boska do místních církví a do společnosti pro-

střednictvím efektivní spolupráce mezi skupinami, aby se dosáhlo větší apoš-

tolátní plodnosti.

Úzké vztahy a vzájemné sdílení musejí vyústit do efektivní apoštolátní spolu-

práce, protože Salesiánská rodina neexistuje sama pro sebe, ale je zde proto,

aby v církvi a ve světě plnila svěřené poslání sloužit především mladým lidem

a chudým. Tato široká spolupráce se představuje ve dvou formách:

o je to spolupráce mezi jednotlivými skupinami pro uskutečňování salesi-

ánského poslání v různých sektorech a oblastech a v různých dílech;

o je to spolupráce skupin v pastoračních institucích místní církve a v civil-

ních institucích, abychom přinesli salesiánský příspěvek, různorodý ve

svém bohatství a obsahu, k budování civilizace lásky.

K dosažení společného projektu je třeba pokračovat na cestě vzájemného sbli-

žování, která bude asi často vyžadovat, abychom se vzdali vlastních pohledů

nebo perspektiv vázaných pouze na jednu ze skupin.

4 Pages 31-40

▲back to top

4.1 Page 31

▲back to top

34. Ocenění dalších sil v církvi

Bratrství rozšiřuje prostor pro lásku. Přijímá s úctou, srdečností a duchem

spolupráce různá sdružení, pracující v církvi k jejímu budování a projevení

mnohotvárné milosti Ducha Svatého.

Pro solidární budování společného domu je nutné odložit každé soupeření

a rozepře. Ať se závodí spíše ve vzájemné úctě, ve vzájemném dávání si

přednosti, v lásce a vůli ke spolupráci s trpělivostí, velkodušností a ocho-

tou k oběti.

Mnohotvárná Boží milost, daná různým církevním hnutím, nachází své

vyjádření ve zvláštních spiritualitách a originálních apoštolátních formách.

Prostřednictvím intenzivních vztahů (společenství, comunione) se pak

uskutečňuje vzájemná výměna darů, zvlášť tehdy, když jednotlivé skupiny

umí jasně vyjádřit svou vlastní identitu. Tyto vztahy nestírají zvláštnosti a

nesnaží se všechny dovést k nějaké bezvýznamné prostřednosti. Vyžadují

ochotu k dialogu a schopnost přispět vlastními hodnotami.

Jako Salesiánská rodina jsme podněcováni příkladem Dona Boska, který

měl pro všechny slova přijetí a uznání, se všemi dokázal sdílet své intuice,

zkušenosti i to, čeho se podařilo dosáhnout. Jsme povoláni, abychom znovu

potvrdili přijatý dar a kráčeli společně s celou církví.

4.2 Page 32

▲back to top

KAPITOLA 5.

Ve službě společenství Salesiánské rodiny

35. Vytvářet jedno společenství vyžaduje věrnost vlastní skupině

Příslušnost k jedné rodině, ve které se s ostatními sdílí společné duchovní

bohatství, nijak nezmenšuje hodnoty a originálnost každé jednotlivé skupi-

ny.

Bratrství nezháší, ale posiluje vlastní identitu.

Tak i pro konkrétní postavení lidí a jejich místo v církvi musí být potvrzo-

váno, oživováno a obohacováno.

Silou svého charismatu Don Bosco harmonicky sjednocuje do jediné apoš-

tolské rodiny řeholníky, laiky, manžele, ovdovělé, svobodné, kněze, kteří

jsou různými způsoby svědky ducha blahoslavenství. Nikomu nebere jeho

specifickou kněžskou, laickou nebo řeholní spiritualitu.

Charisma Dona Boska je veliká a globální energie, která tímto charismatem

poznamenává lidskou existenci i jednotlivé spirituality tím, že je přijímá a

uspořádává, čímž zdůrazňuje jejich specifika a zároveň je posiluje.

Společenství (mezi různými skupinami) je nejzralejším plodem charisma-

tické identity a organizační autonomie. Je vyjádřením jedinečnosti skupiny

i vzájemného a štědrého obohacení hodnotami všech.

Společenství zůstane vždy jediným cílem Salesiánské rodiny, aby co nejin-

tenzívněji prožívala své hodnoty.

36. Opěrné body společenství

V síle svého charismatického bratrství uznávají jednotlivé skupiny Sales i-

ánské rodiny v hlavním představeném, nástupci Dona Boska, otce a střed

jednoty celé Rodiny.

V úzkém spojení s jeho službou nechybějí ani další opěrné body, usnadňu-

jící a uskutečňující sbližování, které má sloužit jednotě ducha a apoštolské

spolupráci. V každé skupině existuje bratrská služba kvalifikovaných

animátorů, jejichž úkolem je vytvářet společenství s celou rodinou Dona

Boska.

Salesiáni Dona Boska jako jeho zvláštní dědici a představitelé bohatství

jeho otcovství spojeného s kněžstvím, nesou zodpovědnost za animací celé

Rodiny. Jejich služba však nespočívá v řízení jednotlivých skupin, ale být

v radosti garanty věrnosti v plném prožívání salesiánské svatosti.

Hledání a přijímání různých „viditelných znamení, že patříme k jednomu

společenství“, vyjadřuje přesvědčení, že člověk, který se začleňuje do ně-

4.3 Page 33

▲back to top

které ze skupin jako její aktivní člen, si uvědomuje, že žádá o to, aby se

zároveň stal členem mnohem širší Rodiny.

37. Užitečnost některých živých struktur

Komunita Salesiánské rodiny, tvořená ustavenými a dobře organizovanými

skupinami, může přijímat podněty k lepšímu růstu a zrání od institucionali-

zované, nenáročné a pružné struktury, chtěné a uznávané všemi.

Jasný výraz jednoty je na centrální úrovní představován hlavním předsta-

veným, jak již bylo v tomto dokumentu vyjádřeno. Hlavní představený plní

také zvláštní institucionální funkci vůči mnoha jednotlivým skupinám.

Na regionální, národní, provinciální i místní úrovni je jednota podporo-

vána a zlepšována radami Salesiánské rodiny. Aby byla zajištěna živo-

taschopnost Salesiánské rodiny jako takové, zdá se nezbytné, aby to nebylo

ponecháno pouze na dobré vůli zodpovědných za animaci a vedení jednot-

livých skupin na různých úrovních.

Praktické těžkostí v apoštolátní práci a osobních vztazích i ve vztazích me-

zi skupinami v sobě často skrývají nutnost a naléhavost aktivních bratr-

ských vztahů, kterým je třeba dát řád a strukturu. Definice takových mož-

ných struktur bude muset být předmětem dalšího pozorného společného

promýšlení všech skupin Salesiánské rodiny.

4.4 Page 34

▲back to top

ZÁVĚR

38. Památka a pomoc svatých Salesiánské rodiny

Svatí hlásají Kristovy divy a stávají se živými svědky evangelia tím, že du-

chem a bratrskou láskou posilují jednotu celé církve.

Bůh prokázal Salesiánské rodině svou velkou lásku tím, že ji obohatil svatos-

tí.

Kněží, laici a řeholníci, mladí i dospělí členové Rodiny, ti, kdo jsou zapojeni

do výchovy a evangelizace, tvůrci každodennosti i apoštolové povolaní

k hrdinství a mučednictví nacházejí mezi našimi svatými bohatou inspiraci.

Je obdivuhodné, co je schopna vytvořit milost Ducha Svatého v srdcích těch,

kteří ho přijímají a dávají se mu k dispozici! Rozsévá svou lásku, a tak vede

k dokonalé lásce a ke stále hlubšímu sjednocení všech těch, kdo přijímají

jeho dar.

Společenství, které chceme vytvářet jako Salesiánská rodina, má ve vytrva-

lém směřování ke svatosti své největší společné bohatství.

Prosby vysílané k bratřím a sestrám, kteří nám ukázali cestu lásky, se stávají

cennou pomocí v naší slabosti a podnětem k radostné práci v očekávání ráje.

Všechny vás očekávám v nebi, opakuje nám Don Bosco.

39. Církevní aktuálnost Rodiny sjednocené v životě a díle

Znamením církve, prožívané ve světě, je láska a jednota. Společenství je pak

podle Ježíšových slov nejúčinnějším apoštolským svědectvím.

V současném dějinném kontextu církve, usilující o dialog se všemi lidmi

dobré vůle, je stále naléhavější povinností projevovat vnitřní sjednocení

(společenství, comunione).

Je nutné, aby všichni lidé, dnes mnohem více sjednoceni sociálními, technic-

kými a kulturními pouty, dosáhli také své plné jednoty v Kristu, říká Druhý

vatikánský koncil.

Duchovní rodiny v církvi mohou velice přispět k tomu, aby církev byla

dobře vybavena pro dílo sjednocování lidí a připravena ke službě budování

Kristova těla.

Od Dona Boska jsme se naučili, že z lásky ke Kristu vyplývá nerozlučně lás-

ka k jeho církvi. Pastorační láska je zdrojem a vyjádřením jednoty ve spole-

čenství Rodiny.

Viditelná a činná jednota Salesiánské rodiny se stává jistým nástrojem nové

evangelizace.

4.5 Page 35

▲back to top

Skupiny Salesiánské rodiny

Dnes tvoří Salesiánskou rodinu 23 skupin [počet] – zakladatel – rok zaloţení – místo

1. Společnost svatého Františka Saleského (Salesiáni Dona Boska) [16 645]

- Don Bosco

1859

Turín

2. Institut Dcer Panny Marie Pomocnice [15 074]

- Don Bosco a Marie D. Mazzarello

1872

Mornese

3. Sdružení salesiánů spolupracovníků [35 000]

- Don Bosco

1876

Turín

4. Sdružení Panny Marie Pomocnice [35 000]

- Don Bosco

1869

Turín

5. Sdružení bývalých žáků a bývalých žákyň Dona Boska [197 730]

- don F. Rinaldi

1908

Turín

6. Sdružení bývalých žákyň a bývalých žáků Dcer Panny Marie Pomocnice [130 000]

- don F. Rinaldi

1908

Turín

7. Institut Volontárií Dona Boska [1 308]

- don F. Rinaldi

1917

Turín

8. Dcery Nejsvětějších Srdcí Ježíšova a Mariina [404]

- don Luigi Variara

1905

Kolumbie

9. Salesiánky oblátky Nejsvětějšího Srdce Ježíšova [262]

- mons. G. Cognata

1933

Kalábrie

10. Apoštolky Svaté Rodiny [100]

- kard. Guarino

1889

Messina

11. Sestry Milosrdné lásky z Miyazaki [1 074]

- mons. V. Cimatti / don A. Cavoli

1937

Japonsko

12. Sestry Misionářky Panny Marie Pomocnice [700]

- mons. S. Ferrando

1942

Indie

13. Dcery Božského Spasitele [109]

- mons. P. A. Aparicio

1956

El Salvador

14. Služebnice Neposkvrněného Srdce Mariina [109]

- mons. G. Pasotti

1937

Thajsko

15. Sestry dospívajícího Ježíše [43]

- mons. V. Priante

1938

Brazílie

16. Sdružení salesiánských dam [3 000]

- don M. Gonzáles

1968

Venezuela

17. Volontéři s Donem Boskem [62]

- don Egidio Viganò

1994

18. Sestry katechetky Neposkvrněné Panny Marie Pomocnice [500]

- mons. L. La Ravoire Morrow

1948

Indie

19. Sestry majestátu Panny Marie Neposkvrněné [57]

- don C. Della Torre

1954

Thajsko

20. Svědci Vzkříšeného 2000 [650]

- don Sabino Palumbieri

1984

Itálie

21. Kongregace sv. Archanděla Michaela [?]

- don B. Markiewicz

1921

Polsko

22. Kongregace sester Vzkříšení [50]

- don G. Puthenpura

1977

Guatemala

23. Kongregace sester hlasatelek Páně [23]

- mons. L. Versiglia

1936

Čína

4.6 Page 36

▲back to top

Skupiny, s nimiž jsou navázány vztahy vzhledem k uznání přináležitosti

1. Zbožná jednota Marie Mazzarello

- don L. Pedemonte

1939

Argentina

2. Sestry Josefky

- mons. A. Lustosa

1949

Brazílie

3. Dcery Marie Spoluvykupitelky

- don D. Forno

1956

Kalábrie

4. Farní misionářky Marie Pomocnice

- don A. Nemeth

1961

Santo Domingo

5. Misionářky dobrého Ježíše

- mons. O. Chaves

1964

Brazílie

6. Zprostředkovatelky míru

- mons. A. Campelo

1968

Brazílie

7. Sestry navštívení Dona Boska

- mons. H. D’Rosario

1983

Indie

8. Učedníci

- don G. D’Souza

1973

Indie

9. Betánie

- don J. Beňo

1955

Slovensko

10. Misionářky Krista Vzkříšeného

- don A. Antelo

1982

Uruguay

11. Kontemplativní komunita Marie z Nazareta

- mons. N. Cotugno

1977

Uruguay

12. Komunita poslání Dona Boska

- skupina laiků

1994

Itálie

13. Svět mladí

- don M. Emma

1974

Itálie

14. Služebníci Marie Pomocnice

- R. Salas

1993

Kostarika

15. Františkánky Marie Neposkvrněné

- sr. Antonia Bohm

1953/75

Mexiko

16. Misionáři ardorini

- mons. G. Mauro

1934

Itálie

17. Misionářky Ježíše Krista

- mons. Olaechea

1960

Španělsko

18. Misionářky Marie Pomocnice

- sr. A. L. Bimos

1996

Ekvádor

19. Rodina Mariina domu

- don P. Marano

1992

Argentina

20. Služebnice misionářky eucharistického srdce Ježíšova

- don Higinio Paoli

1980

Kuba

21. Společnost Kristových Josefistů

- don J. G. Santos

1950

Brazílie

22. Kongregace sester sv. Terezičky

- don J. G. Santos

1947

Brazílie

23. Kongregace sester Božského Mistra

- don J. G. Santos

1960

Brazílie

24. Společnost nové písně

- don J. Abib

1976

Brazílie

4.7 Page 37

▲back to top

ÚVOD DONA ANTONIA MARTINELLIHO

rádce pro Salesiánskou rodinu a sdělovací prostředky

(ACG č.353, červenec-září 1995, str.26-36)

Slova hlavního představeného

Nejvhodnějším uvedením Charty společenství jsou slova hlavního předsta-

veného v úvodu textu, oficiálně publikovaného 31. ledna 1995 na závěr

Týdne spirituality Salesiánské rodiny.

Doslovně ji zde uvedu, neboť bude východiskem této krátké úvahy.

„Drazí, těší mě, že mohu představit skupinám Salesiánské rodiny Dona

Boska Chartu společenství členů Salesiánské rodiny. Ona představuje ovo-

ce spolupráce mezi jednotlivými skupinami: je to spolupráce zavazující

proto, abychom došli k určitým základním prvkům, které vytvářejí jednotu

v duchu Dona Boska. Patřit do Salesiánské rodiny je víc než jenom vnější

pravidla. Žije společným duchem, který všechny členy různých skupin dělá

bratry a sestrami. U jednotlivých skupin a jednotlivců se vyžaduje péče

o ducha Valdocca a Mornese, prohloubení a rozmach, který se vyjadřuje

plodností duchovní intuice našeho zakladatele. Závazek společného hledání

se neuzavírá dokumentem Průkazu totožnosti členů Salesiánské rodiny.

Má vést k naplnění horizontů, které se tu a tam otevírají. Především je to

pohotová vůle realizovat salesiánského ducha. Žijeme v době, ve které

rychlá a neustálá změna vyžaduje posílení vnitřního člověka v apoštolském

stylu, abychom byli věrni v povolání k mládeži a lidovým vrstvám. Musí-

me přidat ten doplněk energie shůry, který zkušenost na nás vyžaduje.

Kromě této Charty členů Salesiánské rodiny se neustále opakuje a znovu

probírá nutnost dosáhnout institucionální konkretizace. Ta by zajistila

rychlý a společný krok se Salesiánskou rodinou, kamkoli ji milost Páně

postaví. Malá znamení na úrovni místní, provinciální, národní a oblastní,

budou muset být ještě rozvinuta. Ať se tedy znovu začne s úsilím skupin

Salesiánské rodiny, aby se nezůstalo stát na započaté cestě. Don Bosco má

ještě mnoho toho, co může naučit všechny své děti. Pomocnice, veliká uči-

telka na našem začátku a naše bezpeční průvodkyně, ať doprovází a podpí-

rá naše úsilí. Srdečný pozdrav od nástupce Dona Boska, který se dívá s

důvěrou na vás při předávání velkého dědictví našeho zakladatele do třetí-

ho tisíciletí“. Až potud tedy slova hlavního představeného.

4.8 Page 38

▲back to top

Rekapitulace posledních let

Hlavní představený don Egidio Viganò a Giovanni Ranieri, hlavní rádce

pro Salesiánskou rodinu, vyslovili již před lety přání, aby byl vytvořen do-

kument, který by vyznačoval cestu hlubšího společenství mezi jednotlivý-

mi skupinami, tvořícími Salesiánskou rodinu.

Myšlenka vyzrála v předvečer vyjasnění identity, kterou prožívaly skupiny

prostřednictvím obnovy a schvalování stanov. Salesiáni Dona Boska, Dce-

ry Panny Marie Pomocnice, Salesiáni spolupracovníci a Valontárie Dona

Boska již měli definitivní základní dokument, který vyšel z revize po Dru-

hém vatikánském koncilu.

Dalším urychlujícím momentem byly oslavy roku 1988 a list Jana Pavla II.

„Juvenum Patris“, hovořící v č. 5 o Donu Boskovi jako o „zakladateli sku-

tečné školy nové a přitažlivé apoštolské spirituality“.

Don Sergio Cuevas, nástupce dona Ranieriho v oddělení pro Salesiánskou

rodinu se obrátil na odborníky tohoto oddělení s oficiálním požadavkem

vytvořit text, který by byl „pro dobro současných a budoucích skupin Sale-

siánské rodiny“. Tento krok učinil po dohodě s hlavním představeným sa-

lesiánů a hlavní představenou Dcer Panny Marie Pomocnice Marinellou

Castagno.

16. ledna 1990 byla v přítomnosti dona Giuseppe Aubryho (tvůrce prvního

náčrtu), sestry Marie Collino a Paola Santoniho (v té době hlavního koor-

dinátora Salesiánských spolupracovníků) představen první projekt – báze s

výstižným titulem Společná salesiánská pravidla (REGOLA COMUNE

SALESIANA).

Práce pak pokračovala další tři roky v letech 1992 až 1994. Konečně na

slavnost Dona Boska v lednu 1995 vyhlásil hlavní představený dokument a

svěřil ho všem skupinám, aby jej uskutečňovaly v různých kontextech prá-

ce a činnosti.

Některé nové perspektivy v letech mezi 1990 a 1995

V průběhu vypracovávání došlo k některým významným vyjasněním a

změnám. Především název, který se ze „společných pravidel“ (regola co-

mune) stal „Chartou společenství členů Salesiánské rodiny“ (CARTA DI

COMUNIONE NELLA FAMIGLIA SALESIANA). Nejde o změnu slova,

ale o změnu perspektivy: Mluvit o pravidlech se zdálo přesahovat rámec

práce jednoho oddělení. Musely by být zahrnuty přímějším způsobem se

zodpovědností a rozhodováním nejvyššími řídící orgány jednotlivých sk u-

pin. Za daných podmínek se to zdálo neuskutečnitelné. Tato možnost sice

není vyloučena, ale nechtěly se přeskakovat etapy.

4.9 Page 39

▲back to top

Charta společenství členů Salesiánské rodiny chce vyvolat myšlenku na

velká kritéria k nasměrování konkrétních rozhodnutí, na základní věty vy-

světlující určitý způsob života a práce, na práva a povinnosti uznané a d o-

držované, aby se umožnil růst každého podle jeho vlastních darů. Nejedná

se o omezující termín. Je odlišný horizontem, do kterého se začleňuje.

Způsob sepsání nemohl nebýt ovlivněn změněným názvem. Název byl

změněn tak, aby vše bylo v závislosti na společenství, z něhož se chtěla

učinit nosná osa dokumentu. Můžeme říci, že v novém textu je společenství

(to, co máme společné) horizontem, obsahem, nástrojem a pedagogií cesty

růstu Salesiánské rodiny Dona Boska. Místy se může zdát, že se text opa-

kuje. Nejde však o opakování, ale o nové důrazy a doplňující aspekty, které

nakonec ukazují kompletní obraz evangelního společenství prožívaného ve

stylu Dona Boska.

Zdá se mi užitečné upozornit na třetí novinku, totiž pokud jde o metodu,

jež je pro nás, kdo se považujeme za vychovatele, vždycky něčím velmi

cenným. K textu jsme dospěli po mnoha přepracováních a návrzích. Ke

každému návrhu se scházeli centrální zástupci jednotlivých skupin Salesi-

ánské rodiny, aby k nim vyjádřili své připomínky a obohacení. Tato meto-

da přinesla tři roky úvah a hlubšího promyšlení. Do procesu byly zahrnuty i

hlavní rady jednotlivých skupin. Naslouchání zkušenostem každé skupiny

odhalovalo bohatství společenství (toho společného), které prožívají v Ro-

dině Dona Boska.

Ideální spojení: od Mimořádné generální kapituly SDB v roce 1971

přes Symposium o Donu Boskovi, zakladateli Salesiánské rodiny, v ro-

ce 1989 až po Chartu společenství členů Salesiánské rodiny v roce

1995.

První starostí bylo shromáždit veškeré bohatství vyjádřené od let koncilní

obnovy centrálními skupinami Salesiánské rodiny. Konkrétně jsme se vždy

obraceli především na salesiány, dcery Panny Marie Pomocnice, salesiány

spolupracovníky, volontárie Dona Boska a jejich úvahy.

Při přípravě Charty společenství Salesiánské rodiny byly použity materiály

symposií z let 1982 a 1989 organizovanými rádci pro Salesiánskou rodinu

Giovanni Ranierim a Sergio Cuevasem. Jejich téma bylo „Společně vytvá-

řet Salesiánskou rodinu“ a různé okružní listy dona Egidia Viganò zabýva-

jící se celou Salesiánskou rodinou i specifiky jednotlivých skupin. Pokud

bude čtenář hledat nějaké úplné novinky, zůstane asi zklamaný, protože

najde v dokumentu jen známé věci. Nemůže tomu být jinak, protože cílem

práce bylo shromáždit, co nás všechny spojuje, a ne vědecká práce nebo

diplomka. Novost je v tom, že od této chvíle máme další podnět k uskuteč-

ňování toho, co už známe.

4.10 Page 40

▲back to top

Novost je kromě toho v budoucnosti. Charta společenství členů Salesiánské

rodiny totiž otvírá nová okna, další možnosti putování, rozvíjení některých

intuicí, institucionalizací organismů a nástrojů určených k podpoře růstu v

charismatické jednotě. V tomto ohledu se text tyká všech skupin, protože

každý je v něm pojímán jako „salesián.“

Zvláštním způsobem se však týká Salesiánů Dona Boska vzhledem k člán-

ku č. 5 stanov, ve kterém se mluví o naší zvláštní zodpovědnosti, na prv-

ním místě je to starost o jednotu ducha. To klade na salesiány naléhavou

povinnost animace a doprovázení skupin, aby uvnitř prožívaly a navenek

projevovaly „duchovní tvář“ rodiny Dona Boska. Hlavní představený mluví

ve svém úvodu o tom, že jsme „chtěli začít od duše“. Jde tu o mnoho jak

v animaci salesiána tak v kvalitě skupin.

Funkce „spirituality“ ve společenství Salesiánské rodiny

Společenství může mít mnoho různých modelů. Charta společenství členů

Salesiánské rodiny vybrala zvláště jeden. Může to být vyjádřeno tímto ob-

razem: všechny skupiny se snaží o cestu hloubky (odpovídající identitě) a

spoluzodpovědnosti (odpovídající věrnosti charismatu).

Ve 35. článku dokumentu se píše: „Skutečnost, že patří k jedné Salesiánské

rodině, ve které by mohla sdílet s mnohými společné duchovní bohatství,

nijak nezmenšuje hodnotu a originálnost každé jednotlivé skupiny. Bra-

trství nezháší, ale posiluje vlastní totožnost.“

To platí i pro konkrétní lidské situace a jejich místo v církvi, jež jsou po-

tvrzovány, oživovány a obohacovány. Silou svého charismatu Don Bosco

harmonicky sjednocuje do jediné rodiny řeholníky, laiky, manžele, ovdově-

lé, svobodné, kněze, kteří jsou různými způsoby svědky ducha blahosla-

venství. Nikomu nebere jeho specifickou kněžskou, laickou nebo řeholní

spiritualitu.

Charisma Dona Boska je velikou a globální energií, která sama o sobě po-

znamenává lidskou existenci a začleňuje do sebe a pořádá jednotlivé spiri-

tuality, které tím specifikuje a posiluje. To společné je nejzralejším plodem

charismatické totožnosti, organizační autonomií, vyjadřováním jedinečnos-

ti skupiny a vzájemným štědrým obohacováním hodnotami všech. To, co

nás spojuje, zůstává vždy jediným cílem Salesiánské rodiny, umožňuje jí

prožívat její vlastní hodnoty s co největší intensitou.

Toto je důležité, protože ukazuje salesiánovi Dona Boska způsob jeho pod-

nětů a vztahů ke všem skupinám Salesiánské rodiny. Kromě toho všem

skupinám jasně a důrazně předkládá požadavek žít hluboce a věrně speci-

fické a originální dary každé skupiny a zároveň usilovat o sbližování se

všemi ostatními skupinami.

5 Pages 41-50

▲back to top

5.1 Page 41

▲back to top

Uznání „salesiánského ducha“ za bod, ke kterému mají všichni směřovat,

chrání a zajišťuje autonomii společenství. Charta společenství členů Salesi-

ánské rodiny se tak stává podnětem k opětovnému zvážení „charakteristic-

kých rysů salesiána,“ k prohloubení bohatství Salesiánské duchovní zkuše-

nosti a vstupu do dialogu se všemi skupinami na této duchovní a niterné

úrovni.

Dosáhne-li Charta společenství členů Salesiánské rodiny společného cíle a

růstu v salesiánském duchu, nestane se zbytečným papírem navíc, pro ob-

novu bezvýznamným. Je žádoucí, aby ho všichni salesiáni (mám tím na

mysli všechny, kdo se inspirují charismatem Dona Boska) využívali i

v apoštolátních vztazích, a doplnili tak v dokumentu nevyjádřené části.

Chtěl bych poukázat na 37. článek dokumentu. Ten říká: „Na regionální,

národní, provinciální i místní úrovni je jednota podporována a zlepšována

radami (consigli e consulte, v předešlé části je consulta přeložena jako ra-

da). Jejich činnost se nemůže opírat jen o jejich dobrou vůli, ale musí se

podřizovat zodpovědným za vedení na vyšší úrovni. Praktické potíže v

apoštolské práci a osobních vztazích i vztazích mezi skupinami často v so-

bě skrývají nutnost a naléhavost aktivních bratrských vztahů, organisova-

ných ve strukturách. Definice takových možných struktur bude muset být

předmětem dalšího pečlivého společného zamyšlení všech skupin Salesián-

ské rodiny.

Spiritualita jednoty vyžaduje konkrétní a organisovanou podporu. K její

definici napomůže to, co nás spojuje. To je bezpochyby darem Ducha sva-

tého. Je plodem posílení vnitřního člověka. Vyvěrá z pastorační lásky, kt e-

rá činí z Krista Dobrého pastýře, střed úsilí o spásu. To však neznamená

vyloučit podíl toho co nás spojuje. Jsme tedy všichni zváni k tomu, aby-

chom šli dál, než na co ukazují články Průkazu totožnosti členů Salesián-

ské rodiny. Je zde příležitost k novému období úvah a prohloubení sales i-

ánského ducha!

Pohled do obsahu Charty společenství Salesiánské rodiny

Úkolem těchto poznámek je vzbudit chuť vzít text do ruky, poznat ho, najít

se v něm, aplikovat ho a žít ho. Jeho pět kapitol je uspořádáno podle velmi

jednoduché logické struktury:

- To, co je společné v Salesiánské rodině, je milostí (první kapitola),

- která se stává účastí (druhá kapitola)

- prostřednictvím prožívání salesiánského ducha (třetí kapitola),

- formací ve společenství (čtvrtá kapitola)

- a vzájemnou službou (pátá kapitola).

5.2 Page 42

▲back to top

Na první pohled je patrný velký prostor věnovaný salesiánskému duchu,

popsanému ve třetí kapitole. Tato kapitola si zaslouží trochu pozornosti pro

některé své zvláštnosti.

Vezmeme-li v úvahu rozdělení na dvě velké části. Část A: „Zvlášť vý-

znamná slova Dona Boska“ a část B: „Nosné prvky společného ducha,“ je

třeba především překonat dojem opakování se. l když musíme uznat, že se

tam něco opakuje, ale jsou to opakování užitečná protože zdůrazňují zvláš-

tě významné body.

Část A: „Zvlášť významná slova Dona Boska“ se pohybuje zcela jasně v

oblasti salesiánského ducha a představuje prožitou zkušenost Dona Boska.

Zkušenost zakladatele bylo možné přednést ve formě racionální úvahy,

nebo způsobem, zachovávajícím živost počátků, tedy „slova“, která vy-

tryskla ze srdce Dona Boska. Zvolili jsme tuto druhou cestu. Slyšet znovu

„hlas“ otce bude znamenat prověřit souznění a věrnost uvnitř skupin a pus-

tit se do namáhavého pochopení jeho doby a kultury a zároveň projekce do

současnosti. To není práce, kterou by někdo mohl udělat za druhé, ale kaž-

dý je povolán udělat ji sám u sebe.

Je důležité si všimnout, že zvolená slova vyjadřují dlouhodobou zkušenost

Dona Boska, jež je zkušeností Ducha Svatého a zároveň počátkem školy

spirituality, vyjadřující zvláštní způsob chápání evangelia Ježíše Krista.

Jan Pavel II. nám dal ve svém listě Juvenum Patris způsob chápání, Který

je v souzvuku s tím, co předkládá Charta společenství členů Salesiánské

rodiny.

Zvu Salesiány Dona Boska, aby používali rozsáhlou literaturu, komentující

jednotlivá slova Dona Boska. Mnohé z listů hlavního představeného se za-

bývaly „významnými rčeními“ Dona Boska.

Část B: „Nosné prvky společného ducha“ odhaluje některé aspekty, sdíle-

né všemi skupinami, do kterých můžeme koncentrovat salesiánského du-

cha. Všechno krouží okolo velkých hodnot salesiánského života: Bůh,

Kristus, církev, Maria, mládež a lid.

Tato volba usnadnila apoštolátní rozpravu o našem duchu a salesiánském

charismatickém společenství.

Láska (caritas) vyjadřuje Boží lásku nebo spíše samotného Boha. Je poža-

davkem kladeným na Pánovy učedníky jako jejich poznávací znamení a

potvrzením, že Bůh vede jejich myšlenky, jejich konání, celý jejich život.

Je centrem celého křesťanského a evangelního života, protože podpírá a

orientuje každou formu apoštolátu.

5.3 Page 43

▲back to top

V duchu Dona Boska získává některé specifické charakteristiky:

- apoštolátní zanícení, které je animováno mladým nadšením a kterému

také říkáme oratoriánské srdce,

- nezadržitelnou horlivost a hledání nových podniků pro spásu mládeže,

účast na poslání Ježíše, Dobrého Pastýře,

- inspiraci, nacházející svůj zdroj v Letnicích, v přítomnosti a činnosti

Božího Ducha,

- starostlivost a péče o druhé, která má v Marii vzácný příklad sebeda-

rování, – protiklad průměrnosti.“ (srov. čl. 18 Charty)

Z tohoto horizontu se společenství začleňuje do poslání. Ta nachází ve spo-

lečenství svou sílu a účinnost. Společenství v salesiánském stylu je na dru-

hé straně prověřováno schopností vydat se na cestu a rozšířil okruh spole-

čenství. V salesiánské citlivosti se tyto dvě hodnoty navzájem podmiňují,

obohacují a doplňují. Tak tomu bylo u Dona Boska a platí to i dnes.

Dar, který je třeba rozvíjet

Poslední úvaha, kterou nabízí text Charty společenství členů Salesiánské rodi-

ny, je následující.

Je nutné přejít od dokumentu k životu, od „ Charty“ ke zkušenosti. Předložím

čtyři nezbytné kroky, které musí všechny skupiny, v čele se salesiány SDB,

realizovat.

1. krok: To, co je společné, je Boţí dar, jako něco, co zde je

Je nutné pochopit především první a nejhlubší aspekt společenství: zvláštní

duchovní pouto, Boží dar. Všichni členové Salesiánské rodiny spojuje přítom-

nost Ducha svatého, a to trvalým způsobem i tehdy, když na to nemyslí, když

nedělají nic pro to, aby tuto jednotu vyjádřili nebo když udělají něco, co by ji

mohlo rozbít. Společenství ve svém jádru není naším dílem. Je to Boží dar.

Objektivně existuje. Je to duchovní skutečnost. To, že jsme vzájemně spojeni,

je daný fakt.

2. krok: to, co je společné brát jako postřeh srdce

Prvním krokem je tedy uvědomit si skutečnost, která nás předchází. Teprve

potom se stane pro nás úkolem, který je třeba žít. Společenství je prožíváno na

prvním místě v srdci: cítit se, že patříme „k sobě“, chápat sebe sama, ať už se

jedná o jedince nebo skupinu ve spojení se všemi ostatními ve spoluúčasti na

stejných hlubokých hodnotách.

Pokud by se to nezdálo přehnané, mohli bychom říci, že je třeba žít určitý typ

salesiánského společenství svatých. Jde o to zakoušet určitý způsob myšlení a

cítění, dívat se na druhé jako na bratry a sestry, ctít je a milovat, a to na prvním

místě ve svém nitru. Pokud chybí toto vnímání srdce, všechny ostatní věci,

5.4 Page 44

▲back to top

které si můžeme vymyslet a zorganizovat, nedosáhnou nezbytné hloubky. Bu-

dou to jen povrchní gesta.

3. krok: to, co je společné, brát jako vzájemné obohacení

Společenství hledají tisíce příležitostí k tomu, aby se staly společenstvími

v akci. To znamená, že hledají mezilidské a skupinové vztahy, dialog v rodin-

ných záležitostech, sebedarování. Niternost hledá viditelné. Dar se stává daro-

váním. Láska se organizuje. Darovaná jednota se chce vyjádřit a sdílet.

Tady vstupuje do hry veškeré bohatství salesiánského ducha: smysl pro přijetí,

vzájemné sdílení se, vzájemná úcta, jednoduchost vztahů, hluboký cit, svoboda

dcer a bratrů, vzájemná velkodušná podpora, radost ze služby…

4. krok: to, co nás spojuje, brát jako komunikaci a spolupráci

Takto se dostáváme k operativním momentům. Společenství neznamená jen

říkat správná slova ve správnou chvíli (aspekt komunikace), ale také naplňuje

srdce správnou činností ve správnou chvíli (aspekt spolupráce). Je nezbytné,

abychom se stali učedníky společenství.

Cesta Charty společenství členů Salesiánské rodiny je dlouhá. K získání důvě-

ry, že ho dovedeme do konce, je nutné alespoň se do něho pustit.

don Antonio Martinelli

hlavní delegát pro Salesiánskou rodinu a sociální komunikaci

V Římě 4. června 1995 o slavnosti Letnic

5.5 Page 45

▲back to top

5.6 Page 46

▲back to top

Obsah

ÚVOD ...................................................................................................................... 7

SALESIÁNSKÁ RODINA DONA BOSKA ......................................................... 7

KAPITOLA 1. ........................................................................................................ 8

MILOST SPOLEČENSTVÍ V SALESIÁNSKÉ RODINĚ................................. 8

1. Boží plán v plánu zakladatele .................................................................. 8

2. Rozvoj duchovně apoštolské rodiny........................................................ 8

3. Bohatství vzájemného společenství......................................................... 9

4. V srdci církve pro spásu světa ............................................................... 10

KAPITOLA 2. ...................................................................................................... 11

ZAPOJENÍ DO SALESIÁNSKÉ RODINY....................................................... 11

5. Různé tituly příslušnosti ........................................................................ 11

6. Vzájemnost, výměna darů ..................................................................... 12

7. Výchozí bod Don Bosco, otec a učitel .................................................. 12

8. Inspirováni humanismem svatého Františka Saleského ........................ 13

9. Hlavní představený středem jednoty ..................................................... 14

10. Popis Salesiánské rodiny ....................................................................... 14

KAPITOLA 3. ...................................................................................................... 16

CHARAKTERISTICKÉ SALESIÁNSKÉ RYSY............................................. 16

A. Zvláště významná „slova“ Dona Boska ......................................................... 16

11. Da mihi animas...................................................................................... 16

12. Abych získal duše, běžím kupředu až nerozvažně ................................ 16

13. Spojením v jedno srdce se udělá desetkrát více..................................... 17

14. Jakákoli námaha je malá, jedná-li se o církev a papeže......................... 17

15. Stačí, že jste mladí, abych vás měl hodně rád ....................................... 18

16. Naše metoda se zakládá na rozumu, náboženství a laskavosti .............. 18

17. Vždy bylo mou jedinou oporou utíkat se k svátostnému Ježíši a Panně

Marii Pomocnici .................................................................................... 19

B. Nosné prvky společného ducha....................................................................... 20

18. Pastorační láska ..................................................................................... 20

19. Milost jednoty........................................................................................ 20

20. Sjednocení s Bohem a styl modlitby ..................................................... 21

21. Poslání k mladým a lidovým vrstvám ................................................... 22

22. Optimismus a radost z naděje................................................................ 22

5.7 Page 47

▲back to top

23. Askeze dobroty...................................................................................... 23

24. Práce a sebeovládání ............................................................................. 24

25. Duch iniciativy ...................................................................................... 24

26. Zakořenění v tajemství Krista a odevzdání se Marii ............................. 25

27. Smysl pro církev.................................................................................... 26

28. Pozorná citlivost k výzvám nové evangelizace ..................................... 26

KAPITOLA 4........................................................................................................ 28

FORMACE K AKTIVNÍMU SPOLEČENSTVÍ .............................................. 28

29. Primát života v Duchu Svatém .............................................................. 28

30. Znalost a ocenění vlastní povahy každé skupiny................................... 28

31. Vzájemné rodinné vztahy ...................................................................... 29

32. Otevřenost širšímu salesiánskému hnutí................................................ 30

33. Vůle ke spolupráci v místních církvích a ve společnosti ....................... 30

34. Ocenění dalších sil v církvi ................................................................... 31

KAPITOLA 5. ...................................................................................................... 32

VE SLUŽBĚ SPOLEČENSTVÍ SALESIÁNSKÉ RODINY ............................ 32

35. Vytvářet jedno společenství vyžaduje věrnost vlastní skupině.............. 32

36. Opěrné body společenství...................................................................... 32

37. Užitečnost některých živých struktur .................................................... 33

ZÁVĚR.................................................................................................................. 34

38. Památka a pomoc svatých Salesiánské rodiny....................................... 34

39. Církevní aktuálnost Rodiny sjednocené v životě a díle ......................... 34

Skupiny Salesiánské rodiny .........................................................................33

Skupiny, s nimiž jsou navázány vztahy vzhledem k uznání přináležitosti.......34

Úvod don Antonia Martinelliho .............................................................. 35

5.8 Page 48

▲back to top