ear Confreres,
Newsletter pro salesiánskou misijní animaci
Listopad 2010
VÝZVA NOVÝM MISIONÁŘůM
razí spolubratři,
posílám vám srdečné pozdravy z města
Czestochowa, jednoho z nejpopulárnějších
mariánských chrámů na světě. Jsem na pár dní
na návštěvě v polských provinciích, abych posílil misijní
animaci. Přišel jsem sem svěřit Marii všechny úmysly uvedené
v tomto dopise – výzvu k misijní velkorysosti.
Téměř před třemi lety požádala 26. generální kapitula každou
provincii, aby „podpořila misijního ducha, velkoryse dala
k dispozici hlavnímu představenému salesiány pro missio ad
gentes a povzbudila misijní povolání mezi laiky a rodinami“ (č.
49). Děkuji moc všem 43 provinciím, které dosud odpověděly
na výzvu hlavní kapituly. Nejvelkorysejší byl v posledních
třech letech s 29 misionáři Vietnam. Musíme také zmínit, že
v roce 2010 mladý region Afrika – Madagaskar poprvé více
spolubratrů vyslal než přijal.
Mnohokrát jsem se ptal sám sebe: Co se stane, když určitá
církev nebo provincie přestane posílat misionáře pro potřeby
celé církve? Určitě to bude mít závažné následky: církev
přestane růst, pohled na vlastní potřeby povede ke ztrátě
všeobecnosti, nebude pokračovat na cestě misií a bude
ohrožovat růst vlastní víry. Zavírá se potřebám celé církve, ale
také ztrácí odvahu čelit svým vlastním problémům.
Už ve Skutcích apoštolů (Sk 20, 35) Ježíš říká: „Blaze tomu,
kdo dává, ne tomu, kdo bere“. V Latinské Americe zjistili, že
"dávat ze své chudoby" přináší ovoce i v evangelizaci v místě.
Asie a Afrika jsou přesvědčeny, že víra, kterou v poslední době
obdrželi díky misionářům zdaleka, je dar, který je třeba sdílet.
I postoj některých evropských provincií je velmi pozoruhodný.
Navzdory prudkému poklesu povolání a stárnutí spolubratrů
velkoryse umožňují mladým bratřím odejít na misie. To je
smysl církve (konst. 13).
Slavíme sté výročí blahoslaveného Michaela Ruy. Chceme se
od něj učit, jak být věrný Donu Boskovi. Během 22 let své
služby hlavního představeného vyslal 31 misijních výprav
s 1465 misionáři do mnoha začínajících misií v Americe, Africe
a Asii. V každém lednovém čísle salesiánského magazínu sdílel
P. Rua se spolupracovníky nové pokroky v misiích a žádal
pomoc při realizaci odvážných plánů na rok, který právě
začínal.
Ve snaze napodobit P. Ruu vám představuji plody 141.
misijní výpravy a zároveň naléhavé potřeby salesiánských
misií dnes, aktualizovaných hlavním představeným
v červenci 2010.
Každý jedenáctý den v měsíci se modlíme za misionáře a
nová misijní povolání. Věřím, že tento misijní newsletter
"Cagliero 11" dostává každá vaše komunita.
Zde je informace o tom, jak probíhá cesta při rozlišování
možného misijního povolání:
1. Bez nových informací o misiích a doprovázení během
počátečních formace nemůžeme očekávat nová misijní
povolání.
2. Cesta začíná žádostí adresovanou hlavnímu
představenému a opřenou o předchozí rozlišování
kandidáta. Každý kandidát dává sám sebe k dispozici
pro celou kongregaci, přestože může vyjádřit své
preference nebo předpoklady ke službě v konkrétní
misijní oblasti.
3. Dobré rozlišování misijního povolání je prvořadý úkol.
Po žádosti podané hlavnímu představenému je
představený kandidáta požádán, aby mu pomohl
v dalším procesu rozlišování podle stanovených kritérií.
Rozlišování je klíčem pro dobrou spolupráci mezi třemi
úrovněmi – místní, provinciální a ústřední. Velmi
důležitý je po konzultaci s formátory také názor
provinciála a jeho rady.
4. Po úspěšném procesu rozlišování rozhodne hlavní
představený o budoucí misii kandidáta. Dobrá znalost
osoby a schopností kandidáta nám pomáhají vyvarovat
se neočekávaných překvapení v budoucnu. Poté
následuje domluva mezi oběma provinciály, která má
zajistit lepší přípravu a plynulejší přesun nového
misionáře.
5. Formační kurs pro nové misionáře 142. výpravy se bude
konat v hlavním domě v Římě, a v Turíně (1. - 25. září
2011). Kurs má pomoci novým misionářům lépe
odpovědět na jejich volání. Zahrnuje kulturní,
antropologická, teologická a salesiánská témata.
