List hlavního představeného D. Juana E. Vecchiho,

kterým svolává 25. generální kapitulu:

Na cestě k 25. generální kapitule

^{(Atti del Consiglio Generale / N. 372 / červenec - září 2000)}

^{(přeložil P. Zdeněk Jančařík, SDB)}

1. Svolání. – Čas 25.GK. – Naše cesta. – 2. Téma 25.GK. – Salesiánská komunita. – „Dnes“. – Základní body. – Bratrský život. – Evangelní svědectví. – Animační přítomnost mezi mládeží. – Milost jednoty. 3. Některé podmínky animace salesiánské komunity v dnešní době. – Služba ředitele. – Stálá formace každodenního života. – 4. Pozvání provinciím.

Řím, 11. června 2000

O slavnosti Seslání Ducha Svatého

Milí spolubratři,

plodně kráčíme po jubilejní cestě, kterou jsme si vytýčili. Jsem o tom ujišťován od nespočetných spolubratří a komunit a vidím také dopad na mládež. Smíření, eucharistie, projekt spirituality zaměřené na mládež, orientace salesiánské rodiny směrem k misiím a mimořádné vyslání misionářů oživily základní dimenze našeho charismatu v historickém okamžiku bohatém na výzvy a obtěžkaném problémy.

V srdci jubilejní události se také skrývá termín, který nám stále znovu klade před oči projekt našeho života – Stanovy – a který nám má napomoci v růstu jako jedincům i komunitám v symbióze s církví a korespondovat se znameními, která nám dává Pán: svolání generální kapituly.

Víme, že se nejedná pouze o splnění právního požadavku. „Všeobecná kapitula je prvořadé znamení jednoty kongregace v její rozmanitosti“¹. Předkládá před kongregaci a jednotlivé provincie úkol, pokusit se během ne zrovna krátké doby o ověření a nové pochopení požadavků charismatu a o jejich přizpůsobení okolnostem, v nichž se má projevovat. Je tedy znamením naší cesty stálé obnovy. Říká nám to zkušenost posledních třiceti let.

Setkáme se jako bratři celého světa a na celém světě, abychom se znovu zamysleli nad naší věrností evangeliu, Donu Boskovi i době. Celá kongregace zaujme Pánův postoj učenlivosti vůči Duchu Svatému v úsilí „rozpoznat v určitém dějinném okamžiku vůli Boží, aby mohla lépe sloužit církvi“².

Generální kapitula, chápaná jako úsilí komunitní, se vždy dotýká životních tkání identity, jednoty a transparentnosti salesiánské přítomnosti, ať už se soustředí na jakékoli téma.

Skrze znamení a události nám Pán jako kongregaci předává pozvání Apokalypsy: „Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím“³. To je povzbuzení naplněné nadějí, v němž se také skrývá naléhavá výzva k prosté a upřímné věrnosti v nových situacích, jež se před nás dnes staví.

Bylo by dobře, abychom si uvědomili závažnost generální kapituly a abychom se cítili spoluodpovědní za její průběh, spolupracovali na ní při společné modlitbě a cítili se do ní aktivně zapojeni při promýšlení jejích témat na území vlastní provincie.