... od misionáře z Holandska
Když jsem se poprvé dozvěděl, že půjdu do Nizozemí, byl jsem tak
překvapený, že jsem se nezmohl ani na slovo. Divil jsem se tomu.
Mnoho lidí říkalo, že Nizozemí není vhodné místo pro mladého klerika
jako jsem já. Slyšel jsem různé komentáře ohledně náboženské situace
v Evropě a hlavně v Nizozemí. Bál jsem se, že tam dlouho nevydržím.
To, co řekli, byla skutečně pravda z jejich úhlu pohledu. Ano, stojí před
námi velká výzva. Jenže pokud to vzdáme, kdo bude doprovázet tyto
mladé lidi na jejich duchovní cestě v tomto světě? Možná výraz
"duchovní" není pro místní mládež zajímavý, ale tak to je. Postrádají
ho. Chybí tu, nebo ještě lépe, byl jim ukraden. Nikdy ho nepoznají,
pokud jim ho někdo neukáže, nezdůrazní toto vzácné tajemství.
Naše štěstí v tomto světě nikdy nebude zcela naplněno bez Boha. Bůh je jediná nekonečná radost každého
člověka, kterou může mít. On sám je tou Radostí. Pokud je Bůh radost a miluje tyto mladé lidi, jak bych mohl říct
"ne" na jeho vůli? A pokud je to jeho vůle, abych byl tady, měl bych tady zůstat a být sám sebou. Možná, že nebudu
schopný dělat všechno, co si představuji a co bych mohl udělat někde jinde, ale být znamením Kristovy lásky je už
samo o sobě velká výzva.
Tady... Je to těžké a bolestivé. Zdá se, že naše snaha nepřináší žádné plody. To, co očekáváme, se zdá být
nedosažitelné a objevují se běžně otázky: Proč to musím dělat? Proč tu musím být? Není tu žádná naděje... Je to
vyjádřením nespokojenosti a zklamání. Ale proč to tak cítíme? Odpověď je jednoduchá - nedostatek víry.
Velmi důležitý je v této situaci komunitní život. Pocit být přijímán a být součástí komunity je opravdu důležitý
a můžu dokonce říct, že je to podstata salesiánského misijního života. Všichni jsme jedna komunita!
My, misionáři, často očekáváme, že komunita se o nás bude starat, protože jako nováčci jsme se stali znovu
"dětmi", které se potřebují v nové kultuře vše znova naučit. Je to pravda! Avšak nedostatek komunikace a otevřenosti
mezi novými misionáři a místní komunitou by mohla zničit všechny dobré záměry.
V tomto stručném dopise bych chtěl poděkovat své komunitě za to, že se v ní mohu cítit jako doma a za to, že
mi dala důvěru sdílet salesiánské poslání v této milované zemi.
bratr Andreas Jebarus
z Indonésie, momentálně misionář v Nizozemí
EVROPA: Misijní území Misijní oddělení SDB a FMA uspořádalo studijní dny o prvotním hlásání evangelia.
Konference se uskutečnila v Praze od 4. do 10. listopadu 2010. Jejím cílem bylo
prohloubit zkušenosti s počátečním hlásáním v Evropě. Velká pozornost
byla věnována formaci těch, kteří hlásají Krista, kteří potřebují být schopní
adaptovat se na odlišné situace s "kreativním přístupem a otevřeným
srdcem" a zároveň si stále zachovat respekt a důvěru vůči svým sousedům.
Loni od 26. do 28. listopadu svolal hlavní představený už potřetí evropské
provinciály, aby společně zhodnotili kroky, směřující k projektu Evropa a
zamysleli se nad dalším postupem v budoucnosti.
Misionáři pro Evropu
.
Aby salesiáni třech evropských regionů mohli prohloubit svoje nadšení pro
evangelizaci s vytrvalostí a odvahou i v prostředí konzumní a světské
společnosti jako svůj specifický přínos pro Projekt Evropa. provincie –
země požadované jazyky Lokální podmínky a požadavky
Budoucnost našeho charismatu závisí na sdílení víry a obnovení nadšení
spolubratří doprovázet mladé lidi s výslovnou nabídkou evangelizace, s osobním
pozváním k salesiánskému zasvěcenému životu. Modleme se za to, aby plány z
třetího setkání evropských provinciálů s hlavním představeným a jeho radou
(Řím, 26. - 28. listopadu 2010) byly pozitivně přijaty všemi spolubratry a přinesly
dobré ovoce v každém našem apoštolském díle.
